Vídeň - Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga je celá krize kolem Gruzie ruským testem reakcí Evropské unie, považuje ho za jakýsi lakmusový papírek Moskvy vůči EU. Ministr je dále přesvědčen, že gruzínská otázka rozhoduje o politickém významu unie. Tato slova pronesl Schwarzenberg dnes ve Vídni na společné tiskové konferenci se svou rakouskou kolegyní Ursulou Plassnikovou, krátce před mimořádným summitem EU svolaným kvůli rusko-gruzínskému konfliktu.
Schwarzenberg: Krize v Gruzii je zkouškou pro EU
Podle Schwarzenberga je situace opravdu vážná. Dále uvedl, že pokud se unie nezmůže na to, aby ke krizi zaujala jasné a pevné stanovisko, může být EU jako politický projekt na dlouhou dobu odepsaná. V takovém případě by totiž unie vzbudila dojem, že je sice „obchodně zajímavá, ale politicky ji není třeba brát vážně“, zdůraznil ministr.
Unie se podle šéfdiplomata Česka poprvé za dlouhý čas ocitla v situaci, kdy v jejím okolí jistá země okupovala část svého souseda. Stejně jako předtím zřejmě v regionu pokračují etnické čistky a jde evidentně o pokus vytvořit „hotovou věc“.
Zároveň ale Schwarzenberg odmítl strach z Ruska. Zdůraznil také, že ruská hrozba je mnohem slabší, než jsou mnozí přesvědčeni. Kdo opírá své mocenské ambice jen o plyn a ropu, nemá žádnou budoucnost, dodal.
„Jsem přesvědčen, že po nějaké době Rusko samo přijde na to, že si těmito akcemi uškodilo,“ prohlásil český ministr. Dokonce i nejbližší přátelé Ruska, takzvaná šanghajská šestka tvořená vedle Ruska a Číny Kazachstánem, Uzbekistánem, Tádžikistánem a Kyrgyzstánem, postup Moskvy v gruzínské krizi nepřijala dobře.
Rakouská zástupkyně Plassniková postup Moskvy v Gruzii označila za „ruské sebepoškozování“. „Jsem přesvědčena, že summit dospěje k jasnému signálu evropské jednoty,“ uvedla. „Není možné, aby se jen řeklo, že chyby udělaly obě strany, a tím to skončilo,“ zdůraznila.
Vyhlášení sankcí vůči Rusku však nepodpořil ani jeden z šéfdiplomatů Česka a Rakouska. „Ty byly málokdy skutečně efektivní,“ řekl český ministr. Opětovně se vyjádřil pro případný bojkot zimní olympiády v Soči v roce 2014, i když na něm by se musely shodnout především národní olympijské výbory jednotlivých zemí.