Abcházie i Jižní Osetie usilují o nezávislost

Moskva - Prezidenti gruzínských separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie dnes v Moskvě podle agentury AFP oznámili, že budou usilovat o nezávislost těchto oblastí. Rusko je podle slov Dmitrije Medveděva připraveno plně oba regiony v této iniciativě podpořit. Ministři zahraničí obou dosud mezinárodně neuznávaných republik začnou v Moskvě o uznání svých územních celků jednat v pátek.

„Na rozhovory o gruzínské územní celistvosti lze zapomenout, protože není možné přesvědčit Jižní Osetii a Abcházii, aby souhlasily, s nuceným návratem do gruzínského státu,“ prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Jeho slova byla možná inspirací pro předáky separatistických oblastí.

Prezident Abcházie:

„Cíl je stanoven a jdeme k němu společně.“

„Aspirace lidu Jižní Osetie na nezávislost se nezměnila. Budeme směřovat k nezávislosti v přísném souladu s pravidly mezinárodního práva,“ řekl prezident Jižní Osetie Eduard Kokojev. „Pokud jde o naši nezávislost, žádná síla nás nezastaví. Cíl je stanoven a jdeme k němu společně,“ doplnil abchazský šéf Sergej Bagapš.

V pátek se proto v Moskvě setkají ministři zahraničí Abcházie i Jižní Osetie, aby zde začali pracovat na uznání těchto regionů jako samostatných územních celků. Kokojev podle ruských agentur dodal, že čím rychleji země Evropy uznají nezávislost Jižní Osetie a Abcházie, tím rychleji se stabilizuje situace na Kavkaze.

Abcházie a Jižní Osetie se snaží odtrhnout od Gruzie. Již po rozpadu Sovětského svazu jednostranně tyto regiony vyhlásily nezávislost, dosud ji ale žádná jiná země světa neuznala.

Do Gruzie míří humanitární pomoc, nejžádanější je zdravotnický materiál

Na tbiliském letišti se střídají letadla z Evropské unie, Spojených států, Ukrajiny, Turecka a dalších zemí. Gruzie vítá všechno - léky, obvazy, stany, lehátka, deky. Po počátečních problémech s koordinací, kdy český speciál s krevní plazmou a obvazy nakonec přistál v sousední Arménii, se připojila i Praha. Na místě vedle vládní pomoci pomáhá i Člověk v tísni.

Problémem je ale značný počet uprchlíků. „Z celkových zhruba sto tisíc uprchlíků je na přímou pomoc gruzínské vlády odkázána asi čtvrtina. Většina jich našla provizorní přístřeší ve Tbilisi. Mají jen to, co na poslední chvíli stačili pobrat,“ popisuje Karolína Pličková z organizace Člověk v tísni.

Ani třetí den křehkého příměří není situace stabilní. I dnes probíhaly v Gruzii vojenské operace. I proto zamíří do Tbilisi americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, která sem přímo z Paříže přijíždí s dalším návrhem mírového plánu.