Nagasaki - V srpnu roku 1945 vstoupila města Nagasaki a Hirošima do historie. Zatímco se celá Evropa radovala z konce II. světové války, boje v Tichomoří pokračovaly s plnou intenzitou. Spojené státy dobývaly ostrovy obsazené Japonskem, ale místní vláda se nemínila vzdát. Američané proto vypracovali plány s krycím názvem Olympic a Coronet, jejichž cílem bylo dobýt hlavní japonské ostrovy Kjúšú a Honšú. Možné ztráty jen na americké straně byly odhadovány až na půl milionu mrtvých. Americký prezident Harry Truman se po poslední výzvě Japoncům z Postupimi rozhodl použít krajní řešení - atomovou zbraň. První na řadě byla Hirošima, o tři dny později se s ničivou silou seznámili i obyvatelé Nagasaki. Snaha přinutit Tokio ke kapitulaci a vyhnout se tak ztrátám při dobývání japonských ostrovů připravila v Nagasaki o život až 80 000 osob, převážně civilistů.
Nagasaki - druhý cíl po Hirošimě
Za úsvitu 9. srpna 1945 odstartoval z letiště na ostrově Timian bombardér B-29 pilotovaný majorem Sweeneym. Na jeho palubě se nacházela plutoniová bomba, nazvaná na počest Winstona Churchilla „Fat Man“ (Tlouštík). Jako primární cíl náletu bylo určeno město Kókura s vojenskými sklady. Hustá oblačnost ale znemožnila zaměření cíle, a proto velitel letadla změnil kurz na záložní cíl - Nagasaki. Minutu po jedenácté hodině letoun pumu odhodil. Bomba vybuchla ve výšce 600 metrů nad městem.
„Buď bezpodmínečná kapitulace, nebo okamžité a naprosté zničení.“ Tokio přešlo ultimátum mlčením.
Dvakrát účinnější plutoniová puma určená pro Nagasaki napáchala výrazně menší škody než uranová bomba použitá v Hirošimě. Příčinou byl především kopcovitý terén v Nagasaki a nepravidelná zástavba, která zabránila šíření požáru. Přesto bylo zhruba 40 procent města zničeno nebo vážně poškozeno. Okamžitě po výbuchu zahynulo 39 tisíc lidí a zhruba stejný počet obyvatel utrpěl různě těžká poranění. Další lidé zemřeli na následky působení radioaktivního záření později. Podle muzea v Nagasaki zemřelo 73 884 lidí a dalších 74 909 obyvatel utrpělo zranění.
Japonská Nejvyšší rada se ani po ničivých důsledcích pumového útoku nebyla schopna dohodnout na kapitulaci. O stanovisko proto požádala císaře Hirohita, který označil ukončení války za jedinou cestu k obnově světového míru a záchraně národa před utrpením. O šest dní později, 15. srpna 1945, byla kapitulace rozhlasem oznámena národu.¨