Poslední americký raketoplán odstartoval ke hvězdám

Vůbec poslední start amerického raketoplánu v historii, kterému přihlížely na Mysu Canaveral tisíce lidí, se neobešel bez komplikací. Zatímco největší obavy panovaly kvůli počasí, protože nebylo jisté, zda bude možné v plánovaném času 17:26 SELČ odstartovat, nakonec odborníkům v NASA způsobil vrásky drobný technický zádrhel, a to těsně před startem Atlantisu.

Už běželo odpočítávání do zážehu motorů, když se počitadlo náhle zastavilo na 30 vteřinách. Palubní počítač totiž ohlásil závadu na jednom ze systémů. Problém byl ale rychle vyřešen a nakonec odpočítávání došlo až k nule a Atlantis odletěl v 17:29 SELČ naposledy do vesmíru.

„Všechny tři motory jsou zažehnuté. Dva, jedna, nula a start, poslední start Atlantisu. Amerika bude na ramenou raketoplánu pokračovat ve snu,“ řekl v okamžik startu komentátor Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Dvanáctidenní mise Atlantisu se čtyřčlennou posádkou je 135. letem raketoplánu. Tohle číslo je ale konečné, žádný raketoplán už do vesmíru nikdy nepoletí. K ukončení 30leté historie amerických raketoplánů přispěla finanční nouze, na lety do vesmíru teď nejsou peníze.

Éra raketoplánů

Jako první vyletěl do vesmíru 12. srpna 1977 raketoplán Enterprise.

Raketoplány se od té doby vydaly do vesmíru na 135 misí.

Za posledních 30 let vynesly do vesmíru 355 astronautů.

Nalétaly celkem 870 milionů kilometrů.

Poslední raketoplán Atlantis odstartoval na poslední misi 8. července 2011 v 17:29:16 SELČ.

Raketoplány měly být levné, bezpečné a udělat z vesmírných letů rutinu. Vyšly ale skoro dvakrát dráž, než se plánovalo. Na jejich palubě zahynulo celkem 14 lidí. Projekt za skoro 200 miliard dolarů stál Ameriku víc než dobytí Měsíce, vývoj atomové bomby a vykopání Panamského průplavu dohromady. Jeden let je třikrát dražší než ruské mise.

Raketoplány postavily vesmírnou stanici, dopravily do kosmu satelity, vypustily i opravily Hubbleův teleskop i přístroje na hledání antihmoty. Staly se z nich nástroje vesmírné diplomacie. Do kosmu dovezly astronauty ze 16 zemí. „Necítím nic než pýchu na to, co raketoplány dokázaly. Tyhle stroje pomáhaly měnit svět,“ říká Lori Garverová, zástupkyně ředitele NASA.

Jenže loučení je o to smutnější. „Hodně lidí bude plakat - raketoplány byly v provozu třicet let. Hodně z nás věnovalo tomuhle projektu celou kariéru,“ bilancuje bývalý astronaut, nyní ředitel Johnsonova vesmírného střediska Mike Coats. Americký vesmírný program prochází bolestivým přerodem, tisíce lidí z NASA teď ztratí práci. Jen v programu raketoplánů dříve pracovalo 17 tisíc lidí, nyní jich zbývá 7000.