USA budou ve Vietnamu likvidovat Agent Orange

I čtyřicet let po ukončení práškovacích náletů je země nasycená jedovatými dioxiny, které látka obsahovala. Po letech marného dohadování mezi americkou a vietnamskou vládou o možných kompenzacích se teď ale obě strany pustily do práce na vyčištění těch nejzamořenějších míst. Jedno takové je těsně vedle letiště ve městě Danang. Právě tady měla americká armáda v době vietnamské války svou největší leteckou základnu v Indočíně. Z území o rozloze 29 hektarů má být nejprve odstraněna nevybuchlá munice a pak se vykope a spálí dioxiny nasycená vrstva hlíny.

„Dá se říct, že dioxinová kontaminace a Agent Orange představovaly vůbec nejproblematičtější bod americko-vietnamských vztahů. Posledních pět let se snažíme pracovat na společném řešení, což je moc důležité a pozitivně se to odráží i do jiných oblastí našich vztahů. A je opravdu skvělé, že teď spouštíme vůbec největší dekontaminační projekt,“ pochvaluje si americká chargé d’affaires ve Vietnamu Virginia Palmerová.

I když jsou i díky novému projektu vztahy mezi Hanojí a Washingtonem na zřejmě nejlepší úrovni od chvíle, co byly před 16 lety oficiálně navázány, neblahé dědictví vietnamské války jen tak odčinit nepůjde.

Jen mezi obyvateli Danangu je kolem pěti tisíc lidí, na jejichž zdraví se dioxinové zamoření podepsalo. Půldruhého tisíce z nich tvoří děti. O 80 takových se stará zdejší středisko pro znevýhodněné oběti kontaminace. Jeho představitelé projekt vyčištění okolí Danangu vítají, mají ale strach, aby se při tom nezapomnělo na samotné lidi. „Zdejší děti jsou mimořádně zranitelné a neobejdou se bez finanční pomoci. Peníze by proto neměly jít jen na dekontaminaci životního prostředí bez ohledu na péči o oběti zamoření. Obojí by se mělo dít současně. Jen tak můžeme utišit bolest, kterou oběti Agent Orange pociťují,“ říká ředitelka centra pro oběti Agent Orange Nguyen Thi Hien.

Jednou takovou obětí je i Tran Thanh Hiep, někdejší spojař jihovietnamské armády, která bojovala proti komunistům společně s Američany. Narukoval v roce 1968 a často ho posílali do míst, která byla postříkaná defoliantem. Kromě toho tři roky sloužil v bezprostřední blízkosti prostor na danangském letišti, kde se Agent Orange skladoval. V roce 1976 se mu narodila dcera, která trpí mentální poruchou. Druhé dítě jeho žena potratila. Tran nepochybuje, že za to může Agent Orange, stejně jako za jeho vysoký tlak a srdeční a plicní nemoci. „Nechápu, jak to mohli udělat. Používat jedovaté chemikálie k dosažení vítězství bez ohledu na následky je nelidské. Kdyby to opravdu jen oholilo listí ze stromů, nevadilo by to, ale ono to taky zabíjelo lidi a to už je příliš,“ zoufá si Tran Thanh Hiep.

S mírnou nadsázkou lze říct, že dekontaminační projekt v Danangu má skluz půl století. Zmařené životy nevinných lidí už nic nenahradí, teď jde tedy alespoň o to, snížit zdravotní rizika pro další generace Vietnamců.