Turecko na cestě k velmoci. Volby vyhrál Erdogan

Ankara - V dnešních parlamentních volbách v Turecku vyhrála podle očekávání Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Po sečtení všech hlasů získal premiérova konzervativní strana AKP, která klade důraz na tradiční islám, zhruba 50 procent odevzdaných hlasů a  udrží si tak absolutní většinu v parlamentu. Erduan bude vládnout třetí funkční období, ale zřejmě nebude mít dost poslanců, aby mohl sám bez podpory jiné strany prosadit referendum o změnách ústavy, o které usiluje.

Vítězná AKP založila svou kampaň na hospodářské úspěšnosti své vlády v čele s Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten slibuje další prosperitu a demokratizaci. Jeho odpůrci se naopak obávají skluzu k autoritářství a určité obavy vzbuzují i islamistické kořeny vládní strany. V kampani navíc chybělo téma Evropské unie. Turecko usiluje o přijetí do ní, ale neustálé odklady tohoto kroku už mnoho Turků naladily proti ní. Vláda se v posledních letech začala větší měrou orientovat na Blízký a Střední východ a chce z Turecka udělat regionální velmoc. Tyto kroky však stoupenci západní spolupráce kritizují jako cestu k velko-osmanské politice.

Hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP), kterou před více než 90 lety založil otec turecké republiky Kemal Atatürk, dnes podle předběžných výsledků získala čtvrtinu hlasů. Třetí stranou, která zřejmě překročila desetiprocentní práh pro vstup do parlamentu, je nacionalistická Strana národní akce (MHP), kterou dnes podle předběžných výsledků volilo 12 procent tureckých občanů.

Plán pro další období: Turecko jako demokratická mocnost

Vítězná AKP založila svou kampaň na hospodářské úspěšnosti své vlády v čele s Recepem Tayyipem Erdoganem; kabinet totiž během svého působení zkrotil vysokou inflaci a nastartoval takový růst, který výrazně neohrozila ani finanční krize. I v těchto volbách AKP slibovala další prosperitu a demokratizaci. Erdoganovi odpůrci se naopak obávají skluzu k autoritářství a určité obavy vzbuzují i islamistické kořeny vládní strany. Nálepku islamisty ovšem premiér odmítá a tvrdí, že AKP má za vzor křesťanskodemokratické formace v západní Evropě a zcela respektuje demokracii a tržní ekonomiku.

A co Kurdové?

Volby doprovázely i konflikty. Nejzávažnější incident se stal přímo v turecké metropoli Ankaře, kde ve čtvrti Keciören skupina lidí napadla stoupence vládní AKP. Útočníci je obvinili z podvodů ve volebních místnostech. Došlo na pěstní souboje a policie musela střílet do vzduchu, aby dav rozehnala. Policie kromě toho v jihovýchodní provincii Batman, kterou obývají převážně Kurdové, zatkla 34 osob, které činily nátlak na voliče, aby hlasovali pro prokurdské kandidáty.

Volební účast je v Turecku povinná, takže o obsazení 550členného jednokomorového parlamentu rozhoduje více než 50 milionů voličů. Volební systém nahrává velkým stranám - aby nějaká formace pronikla do parlamentu, musí dostat nejméně deset procent hlasů, takže systém fakticky vylučuje parlamentní zastoupení stran reprezentujících menšinové Kurdy. Kurdská otázka je přitom stále velmi živá.

Vydáno pod