Nejdříve být královnou neměla, teď svoji funkci svědomitě plní

Londýn – Britové ji ctí jako symbol a popisují jako ženu oddanou svému poslání, panovnici obrovských zkušeností i smyslu pro humor, hluboce věřící, schopnou citovat z bible. Ale i jako ženu osamocenou uprostřed mašinérie dvora a matku, která si vyčítá, že kvůli státnickým povinnostem neměla dost času na výchovu svých dětí. Za několik let své vlády prošla její monarchie značnými proměnami. Královna Alžběta II. zažila rozpad britského impéria, ale i renesanci jeho vlivu, sloužil jí už Winston Churchill a po něm deset dalších premiérů. Stále zůstává v čele království jako bezúhonná a respektovaná.

Její otec Albert, vévoda z Yorku, se stal králem po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. Proto ani Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová původně královnou být vůbec neměla. V dětství jí přezdívali Lilibet. S mladší sestrou Margaret byly vzdělávány doma. Po vypuknutí druhé světové války mladičká Alžběta pronesla první rozhlasový projev k dětem celého světa. Za války pracovala v ženské pomocné službě.

Z dovolené se Alžběta vrátila jako královna

Rozhovor s Alexandrem Tomským (zdroj: ČT24)

Zasnoubila se se vzdáleným bratrancem původem z Řecka, poručíkem Philipem Mountbattenem, svatbu pak měli ve Westminsterském opatství. V létě roku 1951 se král Jiří VI. vážně roznemohl. Zemřel v únoru následujícího roku, když byla Alžběta s Philipem v Keni. Domů se už vrátila jako královna, její korunovace se odehrála v červnu 1953, taktéž ve Westminsterském opatství.

„Je jí pouhých pětadvacet let, vypadá jako holčička a stala se královnou,“ psal tehdy deník The Daily Telegraph. Akce byla pokládána za příležitost k pozvednutí britské reputace ve světové politice. Hovořilo se dokonce o druhé „alžbětinské době“. Jako mladá královna navštívila Alžběta II. desítky britských kolonií. Pak se z impéria stalo volné Společenství a za další čas ztratila Británie i vliv v Evropě. Potom ale přišla Margaret Thatcherová, liberální revoluce, privatizace, válka o Falklandy a vůbec posílení britského ducha.

Královna hodlá vládnout až do své smrti

Dnes je Alžběta formální hlavou Společenství a nejvyšším představitelem anglikánské církve. Od října 1999 může jít i k volebním urnám na základě labouristické reformy horní komory britského parlamentu, Sněmovny lordů. V České republice ji mohli lidé na vlastní oči vidět v dubnu 1996, kdy navštívila Prahu a Brno. Někdejší trable s manželstvím prvorozeného prince a následníka trůnu Charlese ji ale vedly k prohlášení, že má v úmyslu vládnout až do své smrti.