Volby ve Finsku vyhráli těsně konzervativci, senzací jsou Praví Finové

Helsinky - Finská konzervativní Národní koaliční strana (KOK) vyhrála parlamentní volby, když získala 20,4 procenta hlasů a 44 mandátů ve dvousetčlenném parlamentu. Druzí skončili sociální demokraté s 19,1 procenta hlasů a 42 mandáty. Senzací voleb se stali euroskeptičtí Praví Finové, kteří obsadili těsně třetí místo s 19,1 procenta hlasů a 39 mandáty. Oproti minulým volbám jich získali 33, zatímco všechny ostatní strany o poslanecká křesla přišly. Volební účast byla vysoká, těsně překročila hranici 70 procent.

Největší ztrátu zaznamenal Finský střed (KESK) premiérky Mari Kiviniemiové, který spolu s KOK tvořil do voleb středopravou vládní koalici. S 15,8 procenta hlasů obsadil až čtvrté místo a v parlamentu ho bude zastupovat 35 poslanců, o 16 méně než dosud. Podle finských médií by mohla být příští vláda sestavena ve druhé polovině května. Až volební komise oficiálně potvrdí výsledky, bude sestavením nové vlády pověřen vůdce konzervativců Jyrki Katainen.

Zemětřesení na politické scéně ve Finsku může mít podle analytiků zásadní vliv na podobu budoucí politiky skandinávské země. V parlamentu se dosavadní koalice KOK a KESK převděpodobně neobejde bez dalšího partnera. Jak národně orientovaní Praví Finové, tak i sociální demokracie mají ale výhrady k evropské politice dosavadní vlády.

Ve hře je osud záchranného fondu eurozóny. Finský parlament má totiž na rozdíl od řady jiných zemí právo hlasovat o jeho podobě, což by v případě silných pozic euroskeptiků mohlo zablokovat snahy o stabilizaci evropských financí. Bez finského hlasu se totiž eurozóna neobejde. Pokud ze systému záchranného fondu vypadne kterákoli země, systém se zhroutí a evropská dluhová krize se tak ještě zhorší v době, kdy se po Řecku a Portugalsku objevují noví kandidáti na finanční pomoc, například Španělsko nebo Itálie.

Finsko se zavázalo ručit v hlavním záchranném fondu eurozóny částkou ve výši osmi miliard eur (194 miliard korun). „Musíme přestat s rozdáváním peněz cizím státům. Je nás jen 5,5 milionu, prostě si to nemůžeme dovolit,“ komentovala v závěru kampaně situaci kandidátka Pravých Finů Tuula Kuusinenová. Šéf Pravých Finů Timo Soini označil volební den za „historické datum pro dějiny Finska“ a dodal, že očekává pozvání ke koaličním rozhovorům.

Představitelé dosavadní středopravé koalice uklidňují finské veřejné mínění, že obávat se protievropsky zaměřeného parlamentu není třeba. Budou-li Praví Finové přizváni do koalice, budou prý muset zmírnit svou protievropskou rétoriku. Finská sociální demokracie, další koaliční kandidát, sice není proti Evropské unii, ale nesouhlasí se způsobem, jakým eurozóna řeší kritickou finanční situaci Řecka a Portugalska. Podle analytiků je tak možné, že bez ohledu na podobu budoucí koalice bude její součástí euroskeptická strana.

Úspech Pravých Finů je především výrazem nespokojenosti

Nečekaný úspěch strany Pravých Finů je považovaný za výraz nespokojenosti. Se zavedenými partajemi a hlavně se záchranným balíčkem eurozóny. „Je spousta věcí, proti kterým lidé chtěli protestovat. Nelíbí se jim například role Finska jako plátce v Evropské unii. Lidé chtějí, aby Finsko víc chránilo své zájmy a zájmy svých obyvatel,“ říká Jussi Halla-Aho, nově zvolený poslanec za stranu Praví Finové.

Timo Soini, lídr strany Praví Finové:

„Pokusíme se dostat do vlády a vytvořit většinový kabinet. Nejsme extremisti, můžete spát klidně.“

Praví Finové nechtějí platit za - jak říkají - rozhazovačnou politiku jiných. Tedy zachraňovat ekonomiky na pokraji krachu, jako je třeba ta portugalská. Doma pak hodlají přitáhnout šrouby příliš liberální imigrační politice.

  • Finská volební kampaň autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2476/247587.jpg
  • Timo Soini autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2478/247742.jpg
Vydáno pod