Londýn sice málem zmizel, ale katedrála se hrdě tyčila v mračnech dýmu

Londýn - Německé vzdušné síly bombardovaly britskou metropoli v průběhu druhé světové války několikrát, přičemž o život tehdy přišlo asi 20 tisíc lidí. Nejvíce náletů na Londýn uskutečnila Luftwaffe během takzvané bleskové války (léto 1940 až jaro 1941). Obzvlášť pustošivý účinek pak měl útok z 29. na 30. prosince 1940, při kterém Němci Londýn mále srovnali se zemí – historikové praví, že více Londýn zničil snad jen Velký požár v roce 1666. Zápalné bomby svržené onu noc z německých bombardérů zažehly v centru města přes 1 400 požárů. Živelný oheň tak zničil většinu budov v centru města a přilehlém okolí.

Jako zázrakem „druhý velký požár Londýna“, jak událost vstoupila do historie, přečkala slavná katedrála sv. Pavla. Stavba architekta sira Christophera Wrena byla sice bombardována, ale dobrovolní hasiči stihli pokaždé plameny včas uhasit. Ochránit svatostánek před zkázou nakázal sám britský ministerský předseda Winston Churchill. Morálka Britů nesměla být za žádnou cenu podkopána a hrdě se tyčící katedrála v mračnech dýmu tak, jak ji 29. prosince zachytil na fotografii Herbert Mason, se stala symbolem britské nezdolnosti.

Obyvatelé ostrovního království čelili německým útokům už od července 1940, kdy začala bitva o Británii. Luftwaffe se v ní neúspěšně pokusila získat převahu nad královským letectvem. Nezdar Němců byl jedním ze zlomů druhé světové války a Adolfu Hitlerovi zabránil provést invazi do Británie. Místo toho dostalo německé letectvo rozkaz bombardovat vedle průmyslových zón i civilní cíle. Prvními postiženými městy byly Birmingham a Liverpool.

Na Londýn tak spadly první německé bomby koncem srpna nejspíš omylem. Britové v reakci na to podnikli odvetný (byť spíše symbolický) nálet na Berlín. O několik dní později pak Hitler pohrozil ničivými nálety a už 7. září se Londýňané mohli přesvědčit o tom, že svá slova německý vůdce myslel vážně - s výjimkou jediného dne, kdy panovalo mizerné počasí, následovalo 76 nočních leteckých úderů proti Británii.

Blesková válka byla v plném proudu. Ke zlomení morálky Britů ale nevedla, spíš na ně měla opačný efekt. Důležitým mezníkem se ukázalo být 15. září, kdy Luftwaffe v souboji s RAF utrpěla jasnou porážku. Na konci září ustaly denní nálety na Londýn, noční však pokračovaly. Obzvlášť intenzivní byla série náletů v období března až května 1941, která vyvrcholila zničujícím německým útokem z 10. května. Na Londýn tehdy 550 bombardérů shodilo více než 700 tun pum; bezmála 1 500 lidí bylo zabito a 1 800 vážně zraněno. O šest dní později byla většina pilotů německého letectva převelena na východní frontu, kde se schylovalo k invazi do Ruska. Blesková válka tak skončila.