Rangún - Barmská disidentka a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij řekla, že její sobotní propuštění z domácího vězení není výsledkem nějakého zmírnění vojenského režimu, který dlouhá léta ovládá Barmu, ani snaha umlčet veřejné mínění. Byla prý osvobozena jen proto, že vypršela doba stanovená pro její trest. Zároveň společně s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem vyzvala barmský režim, aby propustil všechny ostatní vězněné politické disidenty.
Su Ťij: Mé propuštění neznamená změnu barmského režimu
„Moje věznění bylo u konce a v tu chvíli nebyl důvod, aby bylo prodlouženo… Nemyslím si, že byl nějaký jiný důvod (k mému propuštění),“ uvedla Su Ťij v rozhovoru pro Asociated Press Television News (APTN). Své sedmileté věznění označila za protiprávní a zopakovala, že bude dále usilovat o národní usmíření a zavedení demokracie ve své zemi: „Vláda začíná mluvit o změnách ve formě vládnutí. Zatím nevíme, jak si tyto změny představuje. Já každopádně chci žít tak dlouho, abych se dočkala demokratické Barmy.“
Su Ťij také potvrdila, že hned po propuštění vyzvala vedení barmské junty k osobnímu jednání, ale že se jí zatím nikdo neozval. „Nikdo z vlády se mnou nekomunikuje. Od mého propuštění jsme od nich nedostala žádný signál, jak se ke mně nyní staví.“
Rozhovor se Su Ťij (zdroj: ČT24)
Su Ťij:
„Nelituju toho, že jsem se stala disidentkou, ani toho, že jsem se vrátila do Barmy a zůstala tu. Prostě jsem se tak rozhodla jsem se a věděla jsem, že budu mít problémy. Při každém rozhodnutí musíte počítat z následky. Věřím ve zodpovědnost lidí za jejich činy.“
Su Ťij vyzvala šéfa OSN: Navštivte Barmu
S disidentkou se po jejím propuštění telefonicky spojil šéf OSN Pan Ki-mun. Podle tiskové služby OSN „se oba shodli na tom, že barmské úřady musejí propustit všechny politické vězně“. To je podle nich jediný prostředek pro to, aby v zemi nastalo celonárodní usmíření a aby se v Barmě postupně přešlo k demokracii. Pan Ki-mun také Su Ťij řekl, že je povzbuzen její snahou o usmíření a její výzvou k dialogu. Šéf OSN připomněl závazek své organizace plně podporovat boj za ochranu lidských práv v zemi a jakoukoli snahu v zemi „zajistit jednotu, mír a demokracii“. Su Ťij také Pana vyzvala k tomu, aby Barmu navštívil.
Barmské junta vypracovala a slíbila splnit plán návratu k civilní správě, jehož součástí byly nedávné parlamentní volby. Podle kritiků volby ale byly jen fasádou civilní správy, kterou stále ovládá armáda. Čína, která udržuje s juntou oficiální vztahy, je však přesvědčena, že Barma bude pokračovat ve svém mírovém procesu a etnickém usmíření.
Oporou mi byli mí synové, říká disidentka
Su Ťij strávila velkou část ve Velké Británii, kde se také provdala a vychovala dva syny. V roce 1988 se do své rodné země vrátila - v první řadě proto, aby se postarala o svou nemocnou matku. V té době už dobře známá odpůrkyně vojenské junty ale věděla, že se ji nevyhnou problémy. V internaci s přestávkami celkem patnáct z posledních zhruba dvaceti let života. Barmská justice ji věznila bez soudu až do loňského srpna, kdy Su Ťij údajně porušila podmínky dřívějšího trestu. Následně byla odsouzena k dalšímu domácímu vězení. Její poslední trest vypršel v sobotu.
„Velkou oporou jsou pro mě oba moji synové. Neměli to v životě lehké, zejména poté, co jsem se kvůli své nemocné matce vrátila z britského exilu do Barmy. Prakticky se jim rozpadla rodina. Ještě horší to pro ně bylo po smrti jejich otce. Určitě nikdy nevedli pohodlný život, ale přesto jsou pořád velmi laskaví a plní porozumění,“ uvedla Su Ťij.