Volby USA: Sněmovna reprezentantů se halí do červené

Washington – Američtí republikáni ovládli Sněmovnu reprezentantů. Posíllili i v Senátu, tam se jim ale nepodařilo získat většinu. Prezident Barack Obama, který se dosud mohl spoléhat na demokratický Kongres, tak nyní musí výrazně přehodnotit svou politiku. Před volbami byl ve Sněmovně reprezentantů poměr hlasů 255 ku 178 ve prospěch demokratů, dvě křesla byla neobsazená. Nyní republikáni budou mít přinejmenším 239 mandátů. Drtivé vítězství slaví republikáni i mezi guvernéry - získali 23 ze 37 států, kde se volby konaly. Deset států přebrali demokratům. Na výsledky v sedmi státech se ještě čeká.

Obama již k úspěchu blahopřál dosavadnímu vůdci republikánské menšiny a pravděpodobnému příštímu předsedovi Sněmovny Johnu Boehnerovi. Obama „se těší na spolupráci s ním a s republikány“, uvedl Bílý dům. Podle Boehnerovy kanceláře spolu politici mluvili o ekonomických záležitostech, především o nutnosti vytvářet pracovní místa a omezit státní výdaje. „I když naše většina bude sloužit jako hlas lidu ve sněmovně, nesmíme zapomínat, že vládní agendu určuje prezident. Americký lid mu dnes poslal jasnou zprávu: změňte kurs,“ řekl Boehner krátce po oznámen výsledků. V čele Sněmovny nahradí demokratku Nancy Pelosiovou, která byla Obamovou pravou rukou.

Interaktivní mapu s průběžnými výsledky sledujte zde.

Republikáni posílili i ve stočlenném Senátu, ale nakonec se tam demokratům podařilo udržet většinu. Smrskne se ale zřejmě na malý rozdíl. Podle dosavadních výsledků zde budou mít demokraté 51 křesel a republikáni 46. Ve třech státech se na sečtení hlasů ještě čeká; demokraté podle průběžných výsledků vedou pouze v jednom z nich. Ještě se čeká na sečtení hlasů v Coloradu, ve Washingtonu a na Aljašce. Demokratický kandidát podle průběžných výsledků vede pouze ve Washingtonu, jeho náskok je ale menší než jedno procento.

Jako rozhodující pro zachování demokratické většiny v horní komoře se ukazuje, že dosavadní demokratická senátorka Barbara Boxerová v Kalifornii porazila bývalou šéfku společnosti Hewlett-Packard Carly Fiorinovou. Své místo uhájil i dosavadní šéf demokratické většiny v Senátu a důležitý Obamův muž Harry Reid, který porazil kandidátku Sharron Angleovou podporovanou Tea Party.

Republikáni získali „Obamovo křeslo“

Ve volbách do Senátu nicméně republikáni dosáhli symbolického vítězství ve státě Illinois: jejich kandidátovi Marku Kirkovi se zde v napínavém souboji podařilo získat senátorské křeslo, jež kdysi patřilo Obamovi.

Tea Party bude dál posilovat

Neuspěli naopak někteří kontroverzní kandidáti v barvách republikánů, které podpořilo konzervativní hnutí Tea Party. Do Senátu se nedostala Christine O'Donnelová, která voliče ve státu Delaware ve svém klipu mimo jiné přesvědčovala, že není čarodějnice. Neuspěl ani uchazeč o křeslo ve Sněmovně reprezentantů za stát Ohio Riche Iotta, jenž se ještě nedávno prý ze zájmu o historii převlékal za člena SS.

Dařilo se naopak vycházející hvězdě Republikánské strany Marcovi Rubiovi na Floridě. Na vzestupu tohoto mladého politika, jemuž se předpovídá velká budoucnost, měla výrazný podíl právě podpora Tea Party. Svůj post v Jižní Karolíně obhájil i republikán Jim DeMint, který má k Tea Party rovněž velmi blízko.

Tea Party zabodovala i v důležitých volbách guvernérů, kteří budou mít mimo jiné do značné míry na starosti realizaci přelomové Obamovy reformy zdravotnictví, jež je tomuto hnutí trnem v oku. Guvernérkou Jižní Karolíny se stala výrazná postava Tea Party Nikki Haleyová. Politička zastává výrazně konzervativní postoje.

Američané v úterý volili 435 členů Sněmovny reprezentantů, 37 senátorů a 37 guvernérů. Souběžně s parlamentními volbami se konala i místní referenda o různých lokálních otázkách. Asi nejsledovanějším bylo referendum v Kalifornii, kde voliči rozhodovali o legalizaci marihuany. Kaliforňané nakonec návrh odmítli.

Za hlavní příčinu úspěchu dosavadní opozice se považuje nespokojenost obyvatel Spojených států se stavem hospodářství. Průzkumy veřejného mínění ukazují značnou rozladěnost amerických voličů se stavem země a zejména s ekonomickou situací.