Nejdelší tunel na světě byl proražen

Bern – Na světě je nový nejdelší železniční tunel světa. Horníci dnes prorazili krátce po druhé hodině posledních 180 centimetrů Gotthardského železničního tunelu ve Švýcarsku. Stavba trvala 25 let a za tu dobu se podařilo prokopat vzdálenost 57 kilometrů, to vše pod alpským masivem. Kvůli švýcarské monstrstavbě, která v přepočtu stála desítky miliard korun, o své prvenství přišel tunel Seikan, spojující japonské ostrovy Honšú a Hokkaidó, který měří „pouhých“ 54 kilometrů.

Pětadvacetiletý maraton plánování, ražby a betonování tak končí. Přístroj přezdívaný Sissi poslední centimetry alpské horniny prorazil ve
14:17. Na stavbě se podílelo 2 500 horníků, z nichž sedm jich zaplatilo životem. „Budeme držet i minutu ticha za kolegy, které jsme zde ztratili,“ zdůraznil během oslav dokončení ražby šéf důlních prací Heinz Ehrbar.

Během práce odvezli dělníci na 13 milionů krychlových metrů horniny. Spolu s bočními a spojovacími tunely je podzemní systém dlouhý 152 kilometrů. Dvoutubusový Gotthardský železniční tunel spojí města Faido a Sedrun a koleje místy povedou až dva a půl kilometru pod vrcholkem hory Piz Vatgira. „Jsou to bázové tunely, to znamená, že spojují města trasou, která má co možná nejmenší převýšení,“ uvedl Ivan Hrdina, ředitel České tunelářské asociace.

Gotthardský masiv není zcela ideální místo, kterým by měla procházet železnice. Na razicí čety čekala řada nástrah. „Nejznámější je porucha Piora, která byla vyplněna tekutými sedimenty. Z ní měli největší strach,“ přiblížil Jiří Barták z ČVUT.

Ražení začalo v roce 1999, hotovo mělo být až na jaře 2011. Vše ale běželo hladce a dělníkům se tak povedlo dokončit práce s půlročním předstihem. „Jsou použity dvě technologie ražby. Šedesát procent je pomocí razicích strojů, kterých bylo nasazeno až osm. Druhá technologie jsou trhací práce,“ vysvětlil Ivan Hrdina.

Proražením celého tunelu ale práce zdaleka nekončí. První vlaky se tudy budou prohánět zřejmě nejdříve za sedm let. „Byly udělány 'zemní práce'. Teď je potřeba vybudovat infrastrukturu, energetické zázemí a to si všechno vyžádá dlouhé časy,“ řekl Petr Kavan z Výzkumného ústavu železničního.

Po zprovoznění by mělo systémem tunelů pod Alpami projíždět až 300 nákladních i osobních vlaků denně.

Gotthardský tunel je součástí švýcarských tunelů, jejichž výstavba má přijít asi na 370 miliard korun. Jen Gotthard samotný stál cca 180 miliard korun (9,83 miliardy švýcarských franků). Díky rekordním investicím se až o polovinu sníží počet nákladních aut, která míří přes Alpy na jih Evropy. V současnosti jich tu jezdí víc než milion ročně. Eurokomisař pro dopravu Siim Kallas již dříve stavbu, která se začala plánovat před 25 lety, označil za „mimořádný projekt“.