Londýn - Ministerstvo obrany ve spolupráci s českým velvyslanectvím v Londýně uspořádalo na dnešek prestižní vědecké sympozium o česko-britských vztazích během druhé světové války. Podnětem konference bylo 70. výročí ustavení československé exilové vlády i zásluha středoevropských stíhacích pilotů v bitvě o Británii. Setkání se v rámci letošního roku zúčastní ojedinělé množství akademiků a odborníků na česko-britské vztahy z českých i britských univerzit. Hlavním řečníkem bude bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. V souvislosti se vzpomínkovým sympoziem přicestoval do britské metropole také šéf armádního resortu Alexandr Vondra, který plánuje schůzi se svým britským protějškem Liamem Foxem.
Londýnské sympozium vzpomíná na exilovou vládu i české letce
Na zásluhy československých pilotů v letecké bitvě o Británii ostrované nadále vzpomínají. Důkazem je konání dnešní konference, která se řadí k nejprestižnějším vědeckým setkáním letošního roku. „Nikde ve světě se podobná koncentrace skvělých řečníků tento rok nesejde,“ informoval spolupracovník ČT v Londýně Ivan Kytka.
Termín konference se sice neshoduje se skutečným výročím - exilová vláda v Londýně vznikla 9. července 1940 - tento měsíc však v Evropě panuje doba dovolených. Začátek podzimu byl však záměrně vybrán kvůli vzpomínce na vyvrcholení leteckého souboje o britské ostrovy. Pozvání přijala i Albrightová, neboť v době bitvy jako tříletá pobývala právě v Británii. Její otec, český diplomat Josef Korbel, totiž během války působil v Benešově exilové vládě v Londýně. V září 1940 zažila Marie Korbelová se svými rodiči nejhorší etapu náletů německé Luftwaffe na britské hlavní město.
GALERIE
videogallery_48140
Benešova vláda řídila obnovu státu ze zahraničí
Ladislav Kudrna, historik:
„Beneš se při vyjednávání přímo opíral o Československý národní výbor, který byl ustanoven v Paříži. Mělo to být jeho kontinuální pokračování.“
Velká Británie schválila český prozatimní kabinet s jistými výhradami 21. prosince 1940. V jejím čele stanul Msgre. Jan Šrámek, exilovým prezidentem se stal Edvard Beneš. „Výhrady byly zásadní. Británie sice uznala vládu, ale s tím, že se v žádném případě nezavázali k obnově Československa v jeho předmnichovských hranicích,“ komentoval historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.
Ministrem národní obrany Beneš jmenoval generála Sergeje Ingra, ministrem financí Eduarda Outratu. Vnitro řídil bývalý slovenský agrárník Juraj Slávik, resort sociálních věcí připadl sociálnímu demokratovi Františku Němcovi. Ministry bez resortu se stali agrárníci Ladislav Feierabend, Štefan Osuský a sociální demokrat Jaromír Nečas.
Ministrem zahraničí Šrámkovy vlády se stal Jan Masaryk. I díky jeho přítomnosti Beneš definoval londýnský sbor jako pokračovatele prvorepublikové tradice z období úřadu T. G. Masaryka. Vláda se také zavázala koordinovat československé armádní pluky v zahraničí, pomoc emigrantům nebo přípravu obnovení samostatného státu. „Ten cíl byl jednoznačný - obnova Československa v předmnichovských hranicích,“ dodává Kudrna.
GALERIE
Pilot ve službách RAF