Lososi, mořští pstruzi, mihule říční nebo placka pomořanská. To jsou druhy ryb, u kterých se v dvacátém století objevil nápis: V českých řekách vyhynuly. Ryby totiž potřebují ke svému rozmnožování cestovat. "Ryby migrují z mnoha důvodů, tím nejrozšířenějším a nejdůležitějším je migrace rozmnožovací," vysvětluje krajinný ekolog Martin Dušek.
Vysoké jezy ale ryby překonat nedokážou. Ochránci přírody se spojili s rybáři a začali stavět rybí přechody. Ty zpomalí proud vody tak, aby se ryby mohly dostat proti proudu. "Většinou se snažíme, aby ta rychlost nepřekračovala jeden metr za vteřinu," objasňuje princip přechodů Martin Dušek.
Jenže náklady byly příliš vysoké, někdy i desítky milionů korun. V Německu se ale objevila mnohem levnější novinka. Ke zpomalení vody se používají kartáče. Stojí řádově statisíce korun. "Je to rychlejší, je snazší servis a samozřejmě výhodou je i ta cena," říká Milan Hladík z firmy Vodohospodářský rozvoj a výstavba.
Podobné přechody se dají instalovat na jezech, kde jsou propusti, tedy na Otavě, Vltavě, Lužnici nebo Sázavě. Právě na poslední jmenované řece se už zkouší. Výsledky jsou vynikající. Jak se rybí přechody rozšíří, ale hodně závisí na provozovatelích vodních elektráren. "Jestliže provozovatel nechce, my nemáme účinný nástroj, jak bychom ho donutili k takové realizaci," přiznává ředitel odboru péče o krajinu ministerstva životního prostředí Petr Dobrovský.
Na výstavbu rybího přechodu ale můžou získat i miliony korun od státu. Kromě ryb se s kartáči potkají i lidé na vodě, ve šlajsnách se zvýší bezpečnost hlavně pro vodáky s dětmi na palubě. "Tam se člověk nemůže cvaknout, protože ho ty kartáče vedou jako po kolejích," dodává Milan Hladík.
Kartáčové rybí přechody vyrábějí hendikepovaní lidé v chráněné dílně v Německu a jejich základem jsou výhradně recyklované plasty.
