"Kostel je vlastně srdcem kláštera. Určoval vývoj jak celého kláštera, tak jeho okolí," upozornil Pavel Duchoň, kastelán kláštera Plasy.
Trojlodní kostel má hned 5 honosných oltářů. Součástí jednoho z nich je rokoková rakev. Pro české země neobvyklý prosklený relikviář. "Uchovává ostatky svatého Antonína, mučedníka římského, a dále nádobku, která skrývá krev dalšího světce," uvedl David Růžička, mluvčí NPÚ ÚOP v Plzni.
Plasy - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Cenné varhany plaského kostela, vytvořené roku 1688, pochází z dílny loketského varhanáře Abrahama Starcka. Kromě kvalitního zvuku zaujme i varhanní skříň, zdobená dřevořezbami a bohatou sochařskou výzdobou (andělé hrající na hudební nástroje). Tento nástroj patří mezi deset nejlepších svého druhu u nás, bývá srovnáván například s varhanami v Týnském chrámu v Praze. Není divu, že si je vybral známý český varhaník Jaroslav Tůma k natočení svého CD. Varhany byly restaurovány po dobu více než šesti let a na své místo byly osazeny znovu asi před třemi lety. Na restaurování dohlíželi mj. i pracovníci plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu, např. současná ředitelka Mgr. Ludmila Drncová.
Plasy - obraz z hlavního oltáře kostela Nanebevzetí Panny Marie
Rozsáhlý barokní mobiliář kostela můžou konečně obdivovat i návštěvníci kláštera. Sakrální památka má ožít díky domluvě mezi památkáři a církví, která je vlastníkem objektu. Jeden z nejvýznamnějších představených plaského kláštera, opat Evžen Tyttl, přijal na počátku 18. století do služeb významného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Santini, který často pracoval pro řeholní řády, se ale v Plasích nepřiklonil k barokní gotice, jak tomu učinil u cisterciáků v Sedlci u Kutné Hory nebo u benediktinů v Kladrubech. Velkolepá novostavba konventní budovy probíhající v letech 1711-1740 předčila všechny tehdejší představy. Monumentální architekturu konventu doplňuje ještě dokonaleji zvládnutý vodní systém stavby důležitý kvůli bažinaté půdě v meandru řeky Střely. Vedle konventu měl původně vzniknout nový kostel, tříkopulový chrám rozměrově odpovídající konventu více než kostel původní, ale tento záměr nebyl nikdy realizován.
Plasy - kazatelna kostela Nanebevzetí Panny Marie
Opat Tyttl a jeho nástupci zadávali práci kromě Santiniho i jiným věhlasným umělcům. Fresky a obrazy pro ně tvořili Jakub Antonín Pink, František Antonín Müller i Josef Kramolín, sousoší pro Karlův most v Praze vytvořil Matyáš Bernard Braun, v místním kostele lze dodnes nalézt díla Petra Brandla. Samotnou konventní budovu po Santniho smrti dokončoval Kilián Ignác Dientzenhoffer. Klášterní areál však nebyl jediný, kterému opati věnovali pozornost. V duchu hospodářských zvyklostí řádu se začaly obnovovat hospodářské dvory, které zajišťovaly samostatné a životaschopné hospodářství. Důležitost dvorů pro cisterciáky dokládá i fakt, že mnohé z nich projektoval sám Santini.
"Je potřeba, aby veřejnost začala vnímat, jaké bohatství tady máme," prohlásil František Radkovský, biskup Plzeňské diecéze.
Plasy - část areálu kláštera
Stručná historie kláštera v Plasích
První panovnický cisterciácký klášter v Čechách byl založen roku 1144 knížetem Vladislavem II. a na poč. 15. století vypálen husity. V letech 1661-1785 byl areál kláštera velkolepě barokně přestavován podle plánů Jeana Baptista Matheye, Jana Blažeje Santiniho a Kiliána Ignáce Dientzenhoffera. Dne 9. listopadu 1785 byl plaský klášter zrušen Josefem II. a významnějších vlastníků se mu dostalo po více než čtyřiceti letech, kdy se od roku 1826 stal rezidencí kancléře Metternicha a jeho rodiny, kteří si zde mj. zřídili rodinnou hrobku.
Plasy - návštěvnické hodiny
V roce 1995 prohlásila Vláda ČR zdejší areál národní kulturní památkou. Umělecké i technické hodnoty, které se v areálu bývalého kláštera za staletí jeho života nashromáždily, jsou nezanedbatelné. V současné době probíhá snaha o scelení všech objektů vnitřní klauzury pod jednoho vlastníka - Národní památkový ústav.
