Předčasné volby

První odhady výsledků nedělních předčasných parlamentních voleb v Portugalsku naznačují, že souboj o první místo bude těsný, vítězství si připíše jedna ze dvou hlavních politických stran. S největší pravděpodobností se potvrdí i očekávaný nárůst krajní pravice. Napsala to agentura AP s odkazem na výsledky průzkumu provedeného mezi voliči před volebními místnostmi.

V Izraeli se uskutečnily první volby od začátku války s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Voliči vybírali městské zastupitele. V některých evakuovaných oblastech sousedících s Gazou a Libanonem se ale bude hlasovat až v listopadu. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka se nenaplnilo očekávání části izraelské politické scény, že volby budou referendem o straně Likud a současné vládě.

Zatímco předvolební průzkumy predikují za vítěze nadcházejících předčasných parlamentních voleb na Slovensku Smer bývalého premiéra Roberta Fica, menší středopravé strany jsou v těžké pozici. Balancují totiž na hranici zvolitelnosti a hrozí jim, že se do parlamentu nedostanou. Oslovení politologové vidí hned několik důvodů, proč se stranám OĽaNO (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti), SaS (Sloboda a solidarita), Demokrati a KDH (Kresťanskodemokratické hnutie) nedaří přitáhnout více voličů. Klín do jejich bližší spolupráce podle expertů vráží i lídr OĽaNO, bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič, s nímž řada dalších politiků už odmítá spolupracovat.

Po posledních volbách skončila na Slovensku dlouholetá vláda Smeru-SD Roberta Fica. Velká část voličů, pro kterou symbolizovala propojení státu s mafií, toužila po změně. Slibovala ji poměrně nesourodá nová vládní koalice v čele s nevyzpytatelným populistou a předsedou OĽaNO Igorem Matovičem. Následovala léta politického chaosu a vnitrokoaličního hašteření, v jejichž důsledku padaly vlády. Slováci tak půjdou 30. září k předčasným volbám, které mohou znamenat návrat všeho, s čím chtěla velká část z nich roku 2020 skoncovat.

Už za čtrnáct dní se ve Španělsku uskuteční předčasné volby, rozhodl o nich premiér Pedro Sánchez. Průzkumy přitom jeho socialistům velké šance nedávají, v případě jejich prohry by padla vláda během předsednictví v Evropské radě. K moci by se vůbec poprvé od smrti diktátora Franca mohla s lidovci dostat také krajní pravice.

Slovensko bude mít poprvé úřednickou vládu a s ní i úřednického premiéra. Ľudovít Ódor byl většině Slováků doteď neznámý. Viceguvernér národní banky býval poradcem klíčových členů vlády, pomáhal s reformami. O svých plánech a prioritách zatím nechtěl mluvit až do oficiálního jmenování kabinetu. Bude prvním předsedou vlády s maďarskými kořeny.

Slovenský premiér Eduard Heger necelých sedm měsíců před předčasnými parlamentními volbami v zemi oznámil odchod z mateřského hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Učinil tak v příspěvku na sociální síti. Později dodal, že se stal lídrem neparlamentní strany Demokrati a že spolu s ním součástí tohoto politického projektu s cílem spojit strany pravého středu budou mimo jiné ministři zahraničí, obrany, hospodářství a životního prostředí.

Slovensko čekají v září předčasné volby a vládní krize spolu s ruskou válkou proti Ukrajině posílily předsedu strany Smer Roberta Fica, ke comebacku si pomáhá dezinformacemi. Děje se to pět let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, kdy masové občanské protesty vyústily právě v pád Fica, který –⁠ coby premiér –⁠ symbolizoval propojení mafie se státem. Nová politická garnitura v čele s Igorem Matovičem ale sen o politické změně nenaplnila. Co na Ficův případný návrat říkají rodiče obou obětí, sociolog či novináři? Pro pořad 168 hodin natáčeli Marta Pilařová a David Sebíň.

Bulharský prezident Rumen Radev podepsal dekret, kterým potvrdil, že v pátek rozpustí parlament. Oznámila to prezidentská kancelář. Radev také podepsal dekret o jmenování prozatímní vlády. Bulhaři půjdou na začátku dubna k pátým parlamentním volbám za dva roky.

Sobotní slovenské referendum o ústavních změnách pro předčasné parlamentní volby je kvůli nízké volební účasti neplatné. Zúčastnilo se ho 27,25 procenta voličů. Výsledky sčítání hlasů potvrdila státní volební komise, řekl její předseda Ladislav Orosz. Podmínkou pro platnost hlasování bylo, aby se ho zúčastnila více než polovina oprávněných voličů.

Na Slovensku v deset večer skončilo referendum o doplnění ústavy tak, aby se předčasné parlamentní volby nově mohly konat na základě rozhodnutí parlamentu nebo plebiscitu. Z řady volebních místností byla přes den hlášena výrazně nižší než nadpoloviční účast. Podmínkou platnosti referenda přitom je, aby se ho zúčastnila více než polovina oprávněných voličů.

Slovenský premiér Eduard Heger oznámil, že začne jednání o vypsání předčasných parlamentních voleb. Učinil tak po prohlášení bývalé vládní strany Sloboda a solidarita (SaS), která v úterý odmítla Hegerovu snahu shromáždit ve sněmovně novou parlamentní většinu po prosincovém pádu jeho menšinové vlády. Podle Hegera se jako nejreálnější jeví uspořádání voleb na podzim; v řádném termínu by se konaly v únoru příštího roku. Prezidentka Zuzana Čaputová zopakovala svou výzvu, aby parlament do konce ledna přijal rozhodnutí, která povedou k novým volbám.

Slovenský premiér Eduard Heger podle médií uvažuje o odchodu z nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Mohl by se postavit do čela nového politického projektu, kterým by oslovil voliče stran pravého středu. Heger, jehož menšinové vládě vyslovil parlament loni v prosinci nedůvěru, tuto možnost nekomentoval. Už dříve ale ohlásil snahu o nalezení nové většiny v nynější sněmovně. O možném politickém rozchodu s Hegerem psal také šéf OĽaNO Igor Matovič, vůči kterému se premiér vymezil.

Desítka slovenských poslanců, kteří vystoupili z klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO) ministra financí Igora Matoviče, se v pondělí vyslovila proti předčasným volbám jako řešení situace po pádu vlády premiéra Eduarda Hegera. Oznámili to jejich zástupci včetně ministra životního prostředí Jána Budaje. Opozice podle dostupných informací zatím nemá ve sněmovně dostatek hlasů na prosazení návrhů v souvislosti s vypsáním nových voleb a část politiků se nevzdala myšlenky shromáždit v nynější sněmovně většinu potřebnou k vytvoření nové vlády.

Bývalý peruánský prezident Pedro Castillo byl zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní prokuraturu. Stalo se tak poté, co parlament Castilla jasnou většinou odvolal z funkce. Reagoval tak na jeho oznámení, že má v úmyslu zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Prozatímní prezidentkou se poté stala dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová.

Peruánský parlament ve středu jasnou většinou odvolal z funkce prezidenta Pedra Castilla. Učinil tak krátce poté, co Castillo oznámil rozpuštění zákonodárného sboru a vyhlášení předčasných voleb. Pro odvolání prezidenta hlasovalo 101 ze 130 peruánských poslanců, kteří Castilla zbavili funkce kvůli „trvalé morální nezpůsobilosti“. O něco později složila přísahu dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová a stala se prozatímní prezidentkou a vůbec první ženou v čele Peru. Castillovo počínání již dříve označila za státní převrat.

Bývalý pákistánský premiér Imran Chán utrpěl ve čtvrtek lehké zranění, když se jeho konvoj stal na východě země terčem palby. Při střelbě byl zabit jeden z Chánových stoupenců a zraněno bylo dalších devět lidí. Policie následně útočníka zadržela. Motiv muže, který se podle agentury AP přiznal, že chtěl Chána zabít, zatím není znám. K útoku se nepřihlásila žádná ozbrojená skupina, informovala AP.

Dům číslo 10 v Downing Street čeká po měsíci a půl opět na nového nájemníka. Liz Trussová jako britská premiérka končí a v úvahu připadá i to, že by se mohl vrátit Boris Johnson. Někdejší velvyslanec v Londýně Michael Žantovský však nepovažuje situaci za projev širší politické a systémové krize ve Spojeném království. Krizi sice prožívá Konzervativní strana, podle Žantovského ale není tak rozpolcená, jako byla v době brexitu. Návrat Johnsona by považoval za reálný hlavně s ohledem na válku na Ukrajině. Michael Žantovský byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že na Slovensku bude referendum týkající se změn ústavních pravidel pro předčasné volby minimálně s jednou otázkou. Občané budou určitě rozhodovat o tom, zda změnit ústavu tak, aby v ní byla nově zakotvena možnost předčasného ukončení volebního období parlamentu na základě jeho vlastního rozhodnutí nebo po referendu. Ohledně další možné otázky referenda, která se týká bezodkladné demise vlády, se Čaputová rozhodla obrátit na slovenský ústavní soud.

Italský premiér Mario Draghi má důvěru Senátu, získal 95 hlasů, 38 senátorů hlasovalo proti. Tři z vládních stran ale středeční hlasování bojkotovaly, čímž podkopaly Draghiho vizi jednotné vlády. Právě vládní jednotou Draghi podmiňoval své setrvání v úřadu poté, co prezident Sergio Mattarella minulý týden odmítl jeho demisi.

Britský premiér Boris Johnson, který po rezignaci několika ministrů a dalších vládních úředníků čelí narůstajícímu tlaku, aby se vzdal funkce, odmítl možnost, že by sám odstoupil. Poslancům v parlamentu řekl, že právě v těchto těžkých časech a v době největší války v Evropě za osm desetiletí musí vláda pokračovat. Své odhodlání nerezignovat zopakoval i večer na schůzce se svými ministry. K demisi vyzval Johnsona i jeho dlouholetý spolupracovník a ministr Michael Gove. Premiér jej následně odvolal.

Vládnoucí středolevá Socialistická strana (PS) premiéra Antónia Costy zvítězila v portugalských předčasných volbách. Po sečtení více než devětadevadesáti procent hlasů získává 41,6 procenta, což jí zajistí nejméně 117 křesel ve dvěstětřicetičlenném parlamentu. Costa ve vítězném projevu hovořil o odpovědnosti a slíbil, že jeho vláda bude sloužit všem Portugalcům.

Bulharský prezident Rumen Radev v sobotu svěřil mandát k sestavení nové vlády Kirillu Petkovovi, spolupředsedovi protikorupčního uskupení Pokračujeme ve změně (PP), které vyhrálo listopadové volby. Oznámily to tiskové agentury. Petkov řekl prezidentovi, že již sestavil širokou koaliční vládu, která je připravena v pondělí nastoupit do úřadu, aby ukončila dlouhotrvající politickou krizi v balkánské zemi. Prezidentovi předal seznam budoucích ministrů.

Dosavadní lidovecký ministr vnitra Karl Nehammer složil v pondělí přísahu, a stal se třetím rakouským kancléřem za poslední dva měsíce. V čele vlády nahradil Alexandra Schallenberga, který úřad převzal teprve 11. října. Spolu s Nehammerem prezident Alexander Van der Bellen jmenoval do funkce také nové ministry, informovala agentura APA.