Putovní lásky Alfonse Muchy

Praha – Soubor více než stovky litografií, pastelů, kreseb, dekorativních předmětů i fotografií, které dosud nebyly v České republice vystaveny, nabídne rozsáhlá putovní výstava Apoteóza lásky. Autorem všech děl je Alfons Mucha, přehlídka jeho tvorby vznikla při příležitosti 150. výročí jeho narození. Jak název napovídá, je oslavou výtvarníkovy lásky k rodině, životu, kráse i národu. Představena bude postupně v pěti městech, nejprve od 2. července do 30. září v pražském Obecním domě, na jehož dekoraci Mucha pracoval.

„Výstava je průřezem celým jeho životem. Jsou zde některé velice rané práce i velké množství děl, které dosud nebyly v České republice k vidění. Máme masivní program restaurování a největší sbírku na světě,“ upozornil John Mucha, vnuk slavného malíře a předseda správní rady Muchovy nadace, která expozici přichystala.

"Muchův grafický styl…

… a secesní práce se staly tak populární, protože jeho tvorba je – na rozdíl třeba od současného umění – srozumitelná pro všechny. Mucha to sám moc dobře věděl, vědomě se svým specifickým grafickým stylem snažil oslovit široké vstvy. Jeho umění umělo a umí s lidmi komunikovat." /Tomoko Sato, kurátorka výstavy/

Reportáž Lucie Klímové (zdroj: ČT24)

Alfons Mucha věřil, že hlavním cílem umění je tvorba krásy, kterou definoval jako harmonii mezi duchem a tělem, mezi vnitřním a vnějším světem. Byl přesvědčen o tom, že dobré umění je natolik silné, aby inspirovalo a spojovalo lidi, kteří věří ve stejné ideály, jako jsou mír a přirozený vývoj lidstva. Výstava se proto zaměřuje na myšlenku lásky a sounáležitosti, stěžejní hodnoty Muchova umění, a zkoumá témata jako rodina, život, krása a lidskost.

John Mucha o Alfonsu Muchovi

„O dědečkovi bylo známo, že byl velkým vlastencem. Proto pro nás bylo naprostou samozřejmostí oslavit výročí v několika městech České republiky.“

Výstava v Obecním domě potrvá do konce září, pak se přesune do dalších čtyř měst – Kutné Hory, Ostravy, Liberce a Plzně. „Výstava nebude absolutně statická a stejná ve všech místech konání, každá galerie se může rozhodnout, na jakou tematickou část Muchovy tvorby se chce soustředit,“ uvedla autorka konceptu putovní výstavy a kurátorka pražské expozice Tomoko Sato z Japonska. Například autor druhé prezentace v kutnohorské galerii GASK, mezinárodně uznávaný znalec secesního umění Petr Wittlich, se bude více soustředit na Muchovo pojetí ideální ženské postavy a krásy.

Alfons Mucha (1860–1939) dosáhl jako poměrně neznámý umělec českého původu žijící v Paříži okamžité slávy v prosinci roku 1894, kdy přijal zakázku na plakát pro herečku Sarah Bernhardtovou. Ačkoliv se tiskař obával přijmout Muchův konečný nákres vzhledem k jeho nekonvenčnímu stylu, Bernhardtová jej zbožňovala a u Pařížanů měl takový úspěch, že někteří sběratelé podpláceli lepiče, aby jim plakát přenechali, anebo jej v noci žiletkou vyřezávali z návěstních tabulí.

Mucha hrál prominentní roli při tvarování estetiky francouzské secese na přelomu 19. a 20. století a stal se známým i jako tvůrce užitého umění. Kromě plakátů tvořil například návrhy vinět na láhve, obaly na čokolády a sušenky, kalendáře a dekorativní zástěny, ilustroval knihy a stal se tak jedním ze zakladatelů moderního propagačního výtvarnictví. Do své rodné vlasti se vrátil v roce 1910 a zasvětil zbytek svého života tvorbě epické série dvaceti obrazů zobrazujících historii Slovanů nazvané Slovanská epopej. O jejím umístění vede v současné době Muchova nadace spory s vlastníkem cyklu, městem Prahou.

  • Fotografie Alfonse Muchy zdroj: Muchova nadace http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1775/177494.jpg
  • Dílo Alfonse Muchy zdroj: Alfons Mucha Muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1471/147059.jpg
  • Alfons Mucha zdroj: Alfons Mucha Muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1471/147060.jpg
Vydáno pod