Praha – Literární a umělecký časopis Revolver Revue, který proslul nekompromisním myšlením i obrázkem Košířské madony na obálce, slavil čtvrtstoletí existence. První číslo vyšlo 21. února 1985 a od té doby představuje periodikum se samizdatovými kořeny v širších souvislostech, literaturu, hudbu i výtvarné umění. Součástí slavnostního večera k oslavě 25 let na Nové scéně pražského Národního divadla bylo i vyhlášení ceny Revolver Revue za rok 2009 – získala ji kapela WWW.
Revolver Revue - zbraň pro jednu nohu
Skupina, která vznikla počátkem 90. let v Praze a nechala se jako jedna z prvních v Česku inspirovat hip hopem a rapem, patří podle názoru redakce k nejzajímavějším uskupením na české umělecké scéně. „Samotné Revolver Revui, jejíž každé číslo je dnes koncipováno jako jedinečná koláž příspěvků různých uměleckých žánrů a oborů, je blízká multimediálnost tvorby WWW, v níž se velmi svébytným způsobem propojuje hudba se slovem a vizuální rovinou výrazu,“ odůvodnila redakce svůj výběr.
Revolver Revue začala skupina nezávislých novinářů vydávat v roce 1985. „Chtěli jsme dělat časopis bez jakéhokoli zásahu, který určovala tehdejší doba,“ vzpomíná redaktor Viktor Karlík. První samizdatové číslo je dedikováno vězněnému Ivanu Magoru Jirousovi. Přes šedesát stran věnovali autoři pouze domácím autorům. Do revue zařadili Šest poznámek o kultuře od Václava Havla, Magorovu labutí píseň, básně Víta Kremličky, J. H. Krchovského a Jáchyma Topola. Reklamní slogan prvního čísla hlásal: Čtěte jednou nohou!
Reportáž Petra Viziny (zdroj: ČT24)
Do pádu komunistického režimu vyšlo samizdatem třináct čísel, Revolver Revue pokračoval ale i po revoluci, celkem vzniklo už 77 čísel. „Lidí, kteří kriticky, to znamená důsledně a nezávisle, myslí, je v této zemi čím dál tím méně. Souvisí to se vzděláním a s odvahou,“ uvádí důvod pro další pokračování periodika šéfredaktorka Terezie Pokorná.
Revolver Revue si vždy vybíralo opomíjená témata i umělce. „Dříve se točilo kolem okruhu gulagů a lidí, kteří nemohli publikovat nebo byli nějakým způsobem outsideři, kteří nemohli pracovat, a přesto pracovali,“ upřesnil spisovatel Miroslav Drábek.
Cenou Revolver Revue byly oceněny na dvě desítky tvůrců – mimo jiné básníci Ivan Jirous, Nikolaj Stankovič, J. H. Krchovský, zpěvák Tony Ducháček nebo malíři Viktor Pivovarov, Rudolf Dzurko nebo Pavel Brázda. Ten o Revolver Revue říká: „Díky němu jsme se dostali po čtyřiceti letech, kdy jsme vůbec nevystavovali, na veřejnost.“
LITERATURA JAKO ZBRAŇ
Viktor Karlík o Košířské Madoně
V osmdesátých letech se redakce RR scházela i v hospodě na Klamovce, kde v průchozí místnosti před výčepem visela Košířská madona. V krátkosti zopakuji porůznu již několikrát řečené, totiž jak se ocitla na obálce revue. Píše se rok 1988, stojíme s Jáchymem Topolem u výčepu, zeptám se: „Nevíš, co dát na obálku?“ Odpověď: „Co takhle támhle Košířskou madonu?“ Věci pak nabraly rychlý spád. Diplomaticky disponovaný A. Vondra domluvil zapůjčení objektu a L. Hradilek pořídil první černobílou reprodukci, tu barevnou v roce 1990 zhotovil J. Pohribný, která se objevila na RR č. 9. V roce 1990 vyšel barevný plakát KM se sloganem „Literatura jako zbraň“ a také pohlednice.
Nedlouho poté se v redakci v Bolzanově ulici objevil fotograf Fred Kramer (1913–1994) s dotazem, jak jsme ke snímku přišli. Domluvil jsem s ním setkání v jeho ateliéru v paláci Adria, kde nám pak vyprávěl příběh své fotografie. Vznikla v šedesátých letech, o modelce hovořil jako o „paničce jménem Dana“ a vzpomínal, jak draperie, která ji halí, byla špendlena a stále hrozilo, že během focení dámě spadne. (…) Snímek měl prý podpořit prodej čehosi v nějakých exotických končinách.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let F. Kramer foto vystavil a při té příležitosti mu ho někdo ukradl. Hostinský K. Širmer z Klamovky později doplnil informaci, že fotografii našel v košířské kuželkárně, oprášil ji a pověsil ve své hospodě. (…) Navíc KM přežila požár v roce 1988 – při následné brigádě štamgastů jsem ji nalezl hozenou za výčepem, značně zčernalou od kouře, a jako absolvent restaurátorského kurzu jsem ji pomocí hadru na podlahu přímo v restauraci zrestauroval. (…) Když se dnes vypravíte na Klamovku, lze tam spatřit repliku zhotovenou díky archivu RR. Originál totiž někdo v devadesátých letech ukradl.
/zdroj: Revolver Revue č. 50/2002/