Odpůrci oprav Karlova mostu oslovili UNESCO

Praha - Zástupci mise UNESCO, kteří přijeli do hlavního města prověřovat dopady pražského tunelu Blanka na pražskou památkovou rezervaci, se seznámili také s argumenty odpůrců způsobu opravy Karlova mostu. Pod hlavičkou Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD) upozorňují aktivisté na zásadní pochybení, která se v rámci oprav děly a nadále dějí. Odpůrci požadují opravy okamžitě zastavit. Chystají se podat další trestní oznámení, které se bude týkat údajné ztráty historicky cenných kamenných kvádrů. Už loni v říjnu odpůrci oprav podali trestní oznámení, chtěli prověřit právní nedostatky při povolování rekonstrukce.

„Překvapivě se nemluvilo jen o opravě Karlova mostu, hovořilo se o celém historickém jádru Prahy. Debata se také na chvíli stočila k výškovým budovám na Pankráci, velkou část hovoru zabrala plánovaná asanace historických domů v těsné blízkosti Václavského náměstí, mezi ulicemi Jindřišská a Panská. Komisaři UNESCO reagovali na některé informace zástupců asociace velmi emotivně. Někdy byli i překvapeni, ale v základě už měli vlastní informace. Na Karlově mostě se byli podívat, na zítřek plánují návštěvu depozitáře. Závěrem informovali, že vypracují souhrnnou zprávu, kterou budou prezentovat na letním summitu v Brazílii, takže na konkrétní výsledky si musíme ještě počkat,“ informovala těsně po schůzce redaktorka ČT24 Iva Němcová.

Rekonstrukce trvá již dva roky. Památková inspekce ministerstva kultury shledala nedostatky v dokumentaci stavby i v samotných restaurátorských postupech. Údajně bylo nahrazeno více kamenných bloků, než doporučil průzkum. Inspektorům se nelíbil ani způsob, jakým byly opracovávány kameny v zábradlí mostu. Práce na mostě tak prý výrazně narušily autenticitu této národní kulturní památky.

Podle asociace se ze seznamu uveřejněného stavební firmou SMP CZ nedohledalo 26 kamenných kvádrů, z nichž mnohé jsou starší než 150 let. Nenávratně bylo zničeno několik středověkých kamenů, například románský kvádr z Juditina mostu.

Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD)

vznikla 26.9.2009. Hlavním cílem asociace je sjednotit občanská sdružení, jejichž cílem je ochrana a rozvoj hmotného i nehmotného kulturního dědictví ČR. Mnoho sdružení se v regionech setkává s arogancí a neochotou místních úřadů a občanským iniciativám chybí právní a jiné odborné poradenství. K tomu má sloužit nově vzniklá Asociace.

Zakladateli jsou dokumentarista a režisér Pavel P. Ries (prezident ASORKD), který se dlouhodobě věnuje problematice stavu bývalých lázní Kyselka u Karlových Varů. Dále Ing. Martin J. Kadrman (viceprezident ASORKD), předseda Nádraží nedáme!, o.s., které bojuje za zachování historické nádražní budovy v Ústí nad Orlicí z roku 1874. Dalším ze zakladatelů je Petr Šefl (viceprezident ASORKD), čembalista a restaurátor hudebních nástrojů. Právní servis vytváří známý právník neziskových organizací JUDr. Petr Kužvart, který řadu let brojí proti developerskému projektu mrakodrapů na pankrácké pláni v Praze. K dalším zakladatelům patří Libuše Hrubá, která se již více než rok snaží zachránit barokní stavbu ve Stránčicích u Prahy před demolicí. Dalším členem je Petr Růžička, tesař a restaurátor. Je spoluautorem repliky středověkého jeřábu na Pražském hradě.

Členy ASORKD se mohou stát jak právnické osoby (sdružení), tak i fyzické osoby (jednotlivci). 

Externí poradenství ASORKD provádí přední kunsthistorik a zvolený rektor Akademie výtvarných umění v Praze Prof. Doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, CSc.