Jana Brejchová - herečka, která umí stárnout

Praha – Svoji první filmovou roli dostala Jana Brejchová ve svých třinácti letech. Kdyby v den jejích sedmdesátin (narodila se 20. ledna 1940) došlo na bilancování, museli bychom dojít k závěru, že se zařadila mezi nejvýraznější, nejpopulárnější a nejobsazovanější české filmové herečky. Jana Brejchová v sobě přes zářnou kariéru skrývá několik zásadních paradoxů. Přestože se dle svých slov celý život potýkala se svojí plachostí a ostychem, stala se českým filmovým sex-symbolem 60. a 70. let. Ačkoli se její stěžejní umělecká kariéra odehrávala převážně na filmovém plátně, v současné době hraje především v divadle, leč není členkou žádného divadelního souboru.

„Divadlo mě pohltilo, je svobodnější, můžu si vybrat, co chci hrát. Můžu oslovit režiséra, herce… Ve filmu dostanete scénář, a buď ho vezmete, nebo ne,“ řekla, když vzhledem ke svému zdravotnímu stavu odmítla roli ve filmu Anglické jahody, a dodala: „Film už točit nebudu. Je to smutné, ale už jsem se s tím smířila.“ Místo toho se ještě více zaměřila na divadlo, které jí prý pomáhá procvičovat paměť.

Na jejím kontě ale i tak zůstane neuvěřitelné množství filmových i televizních rolí. Její filmovou kariéru ovlivnilo zejména setkání se třemi režisérskými osobnostmi - Jiřím Weissem, který ji obsadil do snímku Vlčí jáma (1957), Jiřím Krejčíkem, u kterého hrála ve Vyšším principu (1960), a především s Evaldem Schormem, v jehož filmech Každý den odvahu, Návrat ztraceného syna a Farářův konec ukázala šíři svého talentu. Schorm vždy oceňoval její stoprocentní nasazení, soustředěnost, citlivost i určitou tajemnost, kterou vyzařovala.

Střípky ze života filmové hvězdy

Jana Brejchová se narodila jako druhé nejstarší z osmi dětí rodiny Brejchových, vždy se musela o své mladší sourozence starat. Původně se živila jako písařka v Laktosu. Když ji kvůli natáčení Vlčí jámy ubytovali v hotelu, mělo to za následek, že ji její matka vystěhovala z domu. Při natáčení filmu Štěňata v roce 1957 se seznámila s jeho scenáristou Milošem Formanem. Manželství, které poznamenaly především neutěšené existenční problémy, se rozpadlo po třech letech.

  • Jana Brejchová zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1367/136652.jpg
  • Vlčí jáma (Jana Brejchová a Miroslav Doležal) zdroj: ČSFD http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3215/321442.png
  • Skalpel, prosím (Miroslav Macháček a Jana Brejchová) zdroj: ČSFD http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3215/321445.jpg

Poté se - spíše z jakéhosi trucu - provdala za německého herce Ulricha Theina, se kterým se rozvedla už po roce. Potřetí se provdala za Vlastimila Brodského a manželství, ve kterém se narodila dcera Tereza (která zdárně kráčí v hereckých stopách rodičů), vydrželo dlouhých 18 let. Poté žila Brejchová přes deset let s Jaromírem Hanzlíkem, aby se začátkem 90. let dala dohromady s dlouholetým rodinným přítelem Jiřím Zahajským, který v roce 2007 podlehl rakovině.

OLOVĚNÝ CHLÉB (1953)
VLČÍ JÁMA (1957), TOUHA (1958) a MORÁLKA PANÍ DULSKÉ (1958),
MÁJOVÉ HVĚZDY (1959) a VYŠŠÍ PRINCIP (1960).

Složitější charaktery i se zápornými rysy předvedla ve filmech ŠTĚŇATA
(1957), ŽIŽKOVSKÁ ROMANCE (1958) a především v PROBUZENÍ (1959).

V šedesátých letech , kdy natáčela i v Německu, střídala postavy ve filmech zábavných žánrů BARON PRÁŠIL (1961), KDYBY TISÍC KLARINETŮ (1964), ŽENU ANI KVĚTINOU NEUHODÍŠ (1966) se závažnými rolemi: KAŽDÝ DEN ODVAHU (1964), NÁVRAT ZTRACENÉHO SYNA (1966) a NOC NEVĚSTY (1967).

V následujícím období představovala různé varianty atraktivních žen: ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ… (1969), ĎÁBELSKÉ LÍBÁNKY (1970), LUK KRÁLOVNY DOROTKY (1970), NOC NA KARLŠTEJNĚ (1973), HODÍME SE K SOBĚ, MILÁČKU…? (1974).

Z výrazných dívčích rolí a z elegantních krásek se v pozdějších letech zdařile „přehrála“ do postav zralých žen: MLADÝ MUŽ A BÍLÁ VELRYBA (1978), SCHŮZKA SE STÍNY (1982), ZÁNIK SAMOTY BERHOF (1983), CITLIVÁ MÍSTA (1987), VLASTNĚ SE NIC NESTALO (1988).

V devadesátých letech hrála ve filmech HRAD Z PÍSKU (1994) a MÁ JE POMSTA (1995).

Naposledy zazářila ve filmu Jana Hřebejka KRÁSKA V NESNÁZÍCH. Za tuto roli získala v březnu 2007 Českého lva.