Jan Kaplický, architekt nejslavnější české chobotnice

„Je to možná nejzávažnější okamžik v mém životě. Doufám, že se uzavřel kruh od doby, kdy mě v roce 1955 nevzali v Praze na techniku jako neuspokojivého žáka. Je to neuvěřitelná čest,“ prohlásil Kaplický po oznámení výsledků v mezinárodní architektonické soutěži na návrh nové budovy Národní knihovny v Praze.

Místo techniky nakonec vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, umělecký talent měl v genech – jeho otec byl malíř, sochař a architekt, matka kreslířka. Od své emigrace v roce 1968 žil ve Velké Británii. Na začátku sedmdesátých let byl zaměstnán v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, kde se podílel na projektu pařížského Centre Georges Pompidou. V roce 1979 založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems, ve kterém působil až do své smrti.

Kaplického inspirace: pavoučí sítě, rybí šupiny i vesmír

Spolu s mladými spolupracovníky z Future Systems se Kaplický snažil změnit tradiční pojetí architektury, používal nezvyklé materiály, dbal na ekologii, na využití přírodní energie a přirozeného světla. Jeho tým uplatňoval i poznatky z výzkumu vesmíru (Future Systems pracoval pro NASA) a leteckého a loďařského průmyslu, kde byly vyvinuty nové materiály – pevné, lehké, odolné, bez spojů.

Zdeněk Lukeš, historik architektury: On byl skutečně neuvěřitelnou osobností, jeho přednášky byly strhující. Byl osobností, která přitahovala mladé lidi s fantazií, kteří chtěli architekturu někam posunout.

Vlastimil Ježek, bývalý ředitel Národní knihovny: Moc mě mrzí, že poslední dva roky mu ztrpčovali život lidé, po kterých tady nezůstane vůbec nic. Myslím si, že Jan Kaplický se stal, bohužel, další velkou postavou české kultury, kterou pomohla udolat česká malost.

Pavel Bobek, zpěvák, architekt, přítel Jana Kaplického: Byli jsme přátelé celý život, prožili jsme spolu celkem bouřlivé mládí, na to já nikdy nezapomenu. On byl velikým fandou rokenrolu. Nebudeme si nic zastírat. Dva roky se tady na něj pořádala štvanice a přitom on byl v tom nejlepším slova smyslu vlastenec.

Paul Finch, šéfredaktor Architecture Review: Kaplický byl architektem ohromné integrity, člověkem, který neustoupí a bojuje za svůj projekt. … Přinesl do britské architektury imaginativní modernismus, který plynul ze skvělé tradice českého modernismu.

Jeho stavby byly často kontroverzní, každopádně nepřehlédnutelné a nikdy fádní. Inspirací mu byly organické tvary v přírodě – pavoučí sítě, motýlí křídla či rybí šupiny, pro něž se vžilo anglické slovo blob (kapka či hrudka).

„Když navrhují letadlo Jumbo Jet, tak se taky neptají každého pasažéra, co si o tom myslí. To nikam nevede, to bychom nakonec chodili pěšky,“ říkal Kaplický na adresu svých kritiků.

Architekt domů s přezdívkami

Za svou práci dostal mnohá významná architektonická ocenění. K nejprestižnějším patří britská cena za architekturu Stirling Prize, kterou získal za stavbu Lord's Media Centra na londýnském kriketovém stadionu. Deník The Independent zařadil dvě Kaplického stavby mezi nejvýznamnější moderní stavby. Kromě Lord's Media Centra také obchodní dům Selfridges v Birminghamu, lesklého „pásovce“ tvořeného 20 tisíci hliníkovými terči.

Mezi jeho další projekty patří plovoucí most v londýnské čtvrti Canary Wharf, mateřská škola připomínající ulitu, turistické centrum ve Stonehenge či „neviditelný“ dům ve Walesu. Ve Future Systems vznikly ale i návrhy lamp, nábytku, skla či příborů, Kaplický se věnoval dokonce i módnímu návrhářství. K posledním zakázkám studia před architektovou smrtí patřil například projekt nové stanice metra v Neapoli či muzeum Maserati v Modeně. 

S Kaplickým léta spolupracovala i jeho první žena, o 18 let mladší architektka Amanda Levetová, s níž má syna Josefa. Druhé dítě, dceru Johanku, mu porodila druhá manželka Eliška, s níž se oženil v roce 2007.

Realizaci Kaplického návrhu na novou budovu Národní knihovny odsunula na neurčito bouřlivá politická diskuse, zpochybnění soutěže Komorou architektů a nakonec i Praha, která se od návrhu několikrát distancovala. Usnesení z roku 2006 o prodeji pozemků podle ní neplatí a v novém územním plánu tu část Letné, která byla dlouho určena pro stavbu kulturního charakteru, chce změnit na plochu pro park.

O stavbu chobotnice ale nadále usiluje jak vdova po architektovi Eliška Kaplicky, tak několik občanských iniciativ a i politická strana Blob. Vývoj ale naznačuje, že Národní knihovna se na rozdíl od předchozí doby už nesoustředí na stavbu nové budovy. Plánuje spíše dostavbu depozitáře na okraji Prahy a lepší využití historického Klementina. Pokud by se Kaplického návrh v Praze nakonec přeci jen stavěl, k realizaci by ho pravděpodobně dovedla architekta Eva Jiřičná. Zatím je však nejistý i osud jiného Kaplického návrhu, jihočeského koncertního sálu, tzv. rejnoka, který by měla dokončit také Jiřičná. Peripetie kolem prosazování blobu připomene dokument Olgy Špátové Oko nad Prahou, který by měl mít premiéru 18. dubna, v den Kaplického nedožitých 73. narozenin.

Přečtěte si více: Podle expertů lze původní cenu za Kaplického knihovnu dodržet