Pavel Kohout utahuje Smyčku

Praha - Politický thriller Smyčka, odehrávající se po Únoru 1948 v Československu, vznikl nejprve jako scénář, ale jeho realizaci předběhlo v říjnu loňského roku vydání stejnojmenného „stručného románu“. Čtenáře, kterým se útlá knížka Pavla Kohouta už dostala do rukou, tak děj televizního zpracování zřejmě příliš nepřekvapí. Příběh – fiktivní, ale ne nepodobný skutečnosti – o střetu ideálů, které skutečně věří v lepší zítřky, a doby, kráčející po dávno nalajnovaných cestičkách, mohou sledovat dnes ve 20:00 na ČT1.

„Vycházel jsem z toho, že válka i to, co jí předcházelo, to znamená hospodářská krize, mnichovská dohoda a osvobození z Východu, vyzařovalo určitý generační typ. Ale pak v určitém bodě se tato generace dostává do konfliktu a dochází k tragédiím,“ říká o tématu knihy spisovatel a dramatik Pavel Kohout.

Jako francouzská revoluce

Rozhovor s Viktorem Polesným a Pavlem Kohoutem (zdroj: ČT24)

Už při vydání knižní Smyčky v roce 2008 vysvětlil, že jeho cílem bylo „nakreslit obraz doby, která je dnes už nepochopitelná“. „Dívám se na ni dnes s odstupem, stejně jako na francouzskou revoluci. Jen s tím rozdílem, že u ní jsem nebyl,“ prohlásil.

Děj Smyčky se odehrává v době po jiné revoluci, po únorovém puči 1948. Komunistická strana Československa se chystá odstranit poslední překážku na cestě k neomezené moci a usiluje o sloučení s druhou levicovou stranou – sociálními demokraty. Největší překážkou „svatby“ je Felix Fischer, sociálně demokratický poslanec a univerzitní profesor, který byl za války členem Benešovy exilové vlády a komentátorem londýnského rozhlasu.

Zabránit možnému „ne“, které by demokraté mohli pod Fischerovým vlivem nakonec říct, má promyšlená politická hra. Komunisté k ní zmanipulují Fischerovu ženu, herečku Kamilu Nostitzovou, a mladého komunistického novináře a básníka Jana Soukupa. Využijí vztahu Jana a Kamily, který vznikl během Fischerova exilu, a především Soukupovy důvěry a i určité naivity.

Od rudého Máchy k rudé smyčce

„Soukup má se mnou společného pouze to, že se k tomu dostal ve své době stejným způsobem,“ uvedl Kohout k podobnosti mezi ním a básníkem, přezdívaným „rudý Mácha“, kterou by diváci ve filmu mohli hledat i najít. Básně o „vojácích na západní hranici, štěstí a mír mé země chránící“, které Jan Soukup recituje, napsal Kohout v 50. letech. „Propůjčil jsem mu své staré verše, protože jsem nenašel nic lepšího,“ vysvětlil.

Hra s trojicí protagonistů končí velkým představením podle předem napsaného scénáře. Vykonstruovaný proces, vysílaný rozhlasem, je zkouškou charakteru Jana, Kamily i Fischera i pevnosti smyčky, která, jak se později ukáže, se stahovala i kolem krku těch, kteří ji utahovali.  

„U Pavla Kohouta nejde nikdy jen o politiku, uvnitř je velmi silný příběh, zápletka, která je pravdivá, a také milostný motiv,“ dodává Viktor Polesný, který je téměř kmenovým režisérem Kohoutových scénářů. V hlavních rolích Smyčky se představí Ondřej Kavan (Jan Soukup), Viktor Preiss (Felix Fischer), Martina Válková-Preissová (Kamila Nostitzová), Jaromír Hanzlík (stranický funkcionář Teringl), Jan Novotný (náčelník StB) a Vladimír Dlouhý (důstojník StB).