Když jste v háji v zemském ráji

Pavel a Havel

Boučková chtěla původně napsat scénář podle své knižní prvotiny Indiánský běh (1991, Cena Jiřího Ortena), ale i když ze záměru sešlo, autobiografické stopy jsou ve filmu stejně jako v knize neindiánsky patrné. Spisovatelka přiznává, že při psaní Zemského ráje čerpala ze své prvotiny, vzpomínek a zkušeností, mlhavě se ale tváří na dohady, která filmová postava je kým ve skutečnosti: „Myslím, že film funguje i bez výkladu doby a poukazování na konkrétní lidi, živé předobrazy. A jestli si chce divák nutně někoho dosadit? Ať dosazuje, ať hádá, ať si je jistý, ať to všechno ví anebo ať se splete…“

A každý, kdo je jen trochu obeznámený s životopisem a knihopisem Terezy Boučkové, dcery spisovatele Pavla Kohouta (na zdůrazňování otcovského genu je právem trochu alergická), hádat dozajista bude. Ani nemusí mít příliš fištróna, aby v postavě Gábiny odkryl Terezu Boučkovou, v Gábinině otci Petru Hánovi Pavla Kohouta a v případě Jana Pavla se nenechal zmást zavádějícím odkazem k Vatikánu a vzpomněl si na jednoho disidenta-dramatika atd.

Život je nespravedlivý… a ty se s ním musíš poprat

Zemský ráj to napohled zachycuje časový úsek zhruba desetiletí od srpnové noci 1968 až po vznik Charty 77. „Každý, kdo prožil dobu po roce 68, tu hlubokou beznaděj, která vypadala, že tu bude navěky, si v tom filmu jistě najde momenty, které budou s jeho životem silně rezonovat,“ domnívá se Boučková, „zoufalství z okupace, šílenou radost, když jsme porazili Rusy při hokeji, vyhazovy z práce, mstu režimu na dětech, ale i manželské a partnerské sbližování, hádky, rozchody…“

Život Marty (Vilma Cibulková) a jejích dvou dospívajících dcer Majdy (filmově neokoukaná Dana Marková) a Gábiny (okoukanější Tereza Voříšková) se po srpnu 1968 čím dál tím víc propojuje s životem Martinina bývalého manžela, herce Petra Hány (Jiří Dvořák). Ať chtějí, nebo nechtějí.

Velké dějiny formují ty malé a důsledky Petrova rozhodování dopadají i na jeho bývalou rodinu. Když po srpnové okupaci začnou ledy opět přituhovat, vyhodí Petra z divadla, Martu uklidí do archivu a Gábina místo na gymnázium nastoupí do továrny na gramodesky (na což ji Petr otcovsky řekne: Život je nespravedlivý a ty se s ním musíš poprat, stejně jako já).

Marta i její dcery se postupně zapojují do Petrova undergroundového světa, účastní se bytových schůzí a zvykají si na policejní špehování. Marta se seznámí s Janem Pavlem (Ondřej Vetchý), „bublajícím hrncem rozpáleným mužskou touhou“, který „nechce žít ve lži“, a proto Martě představí i svou ženu. Martin milostný život má vůbec ve filmu nemalý prostor – divák se kromě Jana seznámí ještě s Mirkem (Miroslav Etzler s knírkem, za který by se nemusel stydět žádný kartáč) a kameramanem Tomášem (Jan Zadražil). Gábina i Majda berou střídání „tatínků“ překvapivě poměrně s klidem, dokonce se nebrání splnit Janovi jedno tajné přání…

Černí a bílí

V souladu s žánrem „mrazivá komedie“ zachycuje film dramatické události často s humorem a ironií, včetně zobrazení postav. „Snažila jsem se o určitou vyváženost, protože lidé, kteří se postavili na odpor proti režimu, se většinou idealizují. Jsou to takové bílé figury, zatímco estébáci nebo fízlové ty špatné. Snažila jsem se, aby mí hrdinové byli z masa a kostí, aby měli své velké chvíle, ale i slabé a trapné momenty, protože nikdo není profesionální světec,“ vysvětluje Boučková.

Zemský ráj to napohled podle ní připomíná, jaké drobné i velké nespravedlnosti se za komunistického režimu děly a jak málo stačilo, aby se obyčejný člověk zamotal do dějin a stal se jejich hrdinou. „Jsem ráda, že právě k výročí pádu totality vznikl tenhle lidský, osobní film,“ dodává.

Zemský ráj to napohled – v kinech: od 19. 11.; režie: Irena Pavlásková; námět a scénář: Tereza Boučková; kamera: Diviš Marek; hrají: Vilma Cibulková (Marta), Tereza Voříšková (Gábina), Dana Marková (Majda), Miroslav Etzler (Mirek), Ondřej Vetchý (Jan Pavel), Jiří Dvořák (Petr Hána), Jan Zadražil (Tomáš), Barbora Seidlová (Lenka), Jan Hartl (režisér Kováč); film o filmu.