Praha – Národní muzeum otevírá 17. listopadu druhou výstavu v budově bývalého Federálního shromáždění. Expozice s názvem Za svobodu! / Be free! je určena především generaci, pro kterou jsou události sametové revoluce, tím spíše pak události padesátých až osmdesátých let, jen pojmem z učebnice dějepisu. Výstava se soustředí zejména na propagandu a naopak na šíření svobodných informací prostřednictvím rádia a samizdatu v komunistickém Československu.
Jak jsme chtěli „Be Free“
Národní muzeum nevybralo pro tuto expozici výstavní prostory bývalého Federálního shromáždění tak docela náhodou. „Zde byl symbol totality, zde se parodovala demokracie, celá sedmdesátá a osmdesátá léta. Po roce 1989 do tohoto sálu přišli noví lidé, nová naděje, dělaly se zde první demokratické zákony,“ vysvětluje ředitel muzea Michal Lukeš.
Výstava Za svobodu! Be Free! je rozdělena na dvě části. Obě pomíjí šedesátá léta, kterým chce Národní muzeum věnovat samostatnou expozici.
Reportáž Lucie Klímové (zdroj: ČT24)
První část je věnována 50. letům - jejich temnějším stránkám, jakými byly např. politické procesy, neprostupnost hranice či změny ve struktuře společnosti.
„Návštěvníci mohou vidět soudní ohrádku z politických procesů s Miladou Horákovou a také její poslední dopis. Svobodný prostor přibližuje audiozáznam úvodních projevů Ferdinanda Peroutky a Pavla Tigrida při zahájení vysílání Rádia Svobodná Evropa v roce 1951 a také balon, z něhož Svobodná Evropa shazovala na území Československa letáky,“ popisuje první část komisařka výstavy Lucie Swierczeková.
Druhá část přinese pohled na 70. a 80. léta, období normalizace. Události dotýkající se společnosti v této době představí například hospodářský kolaps, zelená politika nebo nesouhlas s režimem.
Výstava připomene, jak se žilo v typickém panelákovém obýváku, pracovalo v samizdatové dílně nebo jak vypadalo vysílání svobodných zahraničních rozhlasových stanic. Ve staré telefonní budce si mohou lidé poslechnout autentické telefonáty disidentů o dění v Československu pro mnichovské rádio Svobodná Evropa.
Výstava Za svobodu! / Be Free! končí sametovou revolucí, činností Občanského fóra a pádem Berlínské zdi. Pádu železné opony bude věnována tzv. kavárna, tedy prostor s židlemi a stolky, který návštěvníka seznámí s místem pro diskuse, typickými pro toto období. Lidé budou mít také možnost prohlédnout si a přečíst dobový tisk a další publikace.
Za svobodu! / Be free! potrvá do 6. července 2010. Ve foyer nové budovy Národního muzea se zároveň koná doprovodná panelová výstava Ohlas pražského jara a Charty 77 v Lotyšsku a Pobaltí.
Na budově bývalého Federálního shromáždění byla dnes odhalena pamětní deska, která připomíná Alexandra Dubčeka. „Požádala nás o to slovenská strana s argumentem, že do této budovy se Dubček v roce 1989 vrátil do veřejného a politického života,“ řekl o důvodech odhalení pamětní desky ředitel muzea Michal Lukeš.
Podobiznu jedné z vůdčích osobností pražského jara 1968 doprovází český a slovenský nápis: V této budově působil v letech 1989-1992 jako předseda Federálního shromáždění ČSFR Alexander Dubček. Desku s mělkým reliéfem busty vytvořil slovenský sochař Teodor Baník.
- Balony s letáky vysílané Rádiem Svobodná Evropa do ČSR zdroj: Národní muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1241/124085.jpg
- Témata, která kreslilo v prvouce každé dítě 70. a 80. let zdroj: Národní muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1241/124086.jpg
- Z výstavy Za svobodu / Be Free zdroj: Národní muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1241/124091.jpg
- Pamětní deska Alexandra Dubčeka autor: René Volfík, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1241/124090.jpg