Součástí těchto panelů jsou tištěné obvody, které reagují na tepelné změny, a po zahřátí na určitou teplotu zanechávají na bílé (černé) ploše proměnlivé černé (bílé) stopy. Ty se na některých objektech postupně objevují, na jiných postupně mizí. "Zpodobňují transportní linie energie, které mohou připomínat urbanismus nebo šíření energie v přírodě," vysvětluje Díaz.
Ve své nové práci zkoumá mladý umělec nejzákladnější podmínky nutné pro přežití v hraniční situaci. Při vhledu do podstaty lidské existence se setkává s vhledem do nitra přírodního dění. Principem jeho tvorby je vizualizace nejmenších záchvěvů tohoto dění, které vyvolávají pohyb a prostupují celým vesmírem. "Zaujalo mě, že pomocí destrukce může vzniknout další řád k přežití," uvádí Díaz k projektu Adheze.
"Mé obrazy mají nahradit přirozené chvění, jsou mou představou o přenosu přirozeného procesu do prostoru města," pokračuje, "myšlenkou projektu bylo zachytit jakýsi manuál pro přežití. Představuji si, že si můj obraz zapne člověk za dvě stě nebo tři sta let, kdy přirozené chvění už nebude, a uvidí pohyb, který může chvění v přírodě zachytit."
Z výstavy Federica Díaze v Galerii Zdeněk Sklenář
Galerie Zdeněk Sklenář také představuje Díazův projekt Ultra. Jeho série objektů z Manuálu pro přežití bude od 15. září k vidění i v New Yorku. Díazovy práce budou společně s pracemi Jakuba Nepraše, Davida Černého a Maxima Velčovského také součástí českého pavilonu na EXPO 2010 v Šanghaji. Téma světové výstavy zní Lepší město – lepší život, Češi si jako své vlastní podtéma zvolili ještě Plody civilizace.
"Pavilon představuje město, v němž každý z nás ztvární jeden modul. Já jako představitel nových technologií jsem dostal na starost téma technologie. Uvidíme jakýsi organismus, který je velmi umělý, ale může připodobňovat město," přiblížil svou instalaci na světové výstavě Díaz.
