Praha - Za minulého režimu si stovky lidí vědomě zvolili místo vojny vězení a raději odepřeli nastoupit základní vojenskou službu. Někteří za to byli ve vězení i několikrát. Jejich osudy mapuje právě vycházející kniha s názvem A nepozdvihne meč.
Vychází kniha o osudech lidí, kteří za komunismu odepřeli vojenskou službu
O okamžik vojenské přísahy toužil za minulého režimu přijít skoro každý muž. Cesty k tomu vedly dvě, buď muž získal modrou knížku, nebo odepřel vojnu, pak ale musel rovnou počítat s vězením. Ze stejného důvodu byl dva roky za mřížemi i Jan Hrabina. „Byl to proces, ke kterému jsem postupně dospěl. Čím dál víc jsem byl neposlušný totalitnímu režimu,“ řekl Hrabina.
Ladislav Kirilenko odmítl nastoupit dokonce dvakrát. Patří ke Svědkům Jehovovým, kteří byli největší odpůrci vojny. „Bylo to v roce 1981 a odmítl jsem kvůli svému biblicky školenému svědomí. V bibli je psáno, že se nemáme učit válce,“ popisuje Kirilenko. Zásada netrestat za stejný čin víckrát komunistům nic neříkala, odseděl si tak nejdříve dva a pak tři roky.
Po roce 1989 mohli odpůrci požádat o rehabilitaci a odškodnění. Některé případy se ale táhnou dodnes. Klasická rehabilitace podle zákona dnes už není možná, ale ministr spravedlnosti může podat stížnost pro porušení zákona. Loni jich podal 26 a Nejvyšší soud všem vyhověl. Ministerstvo obrany nezná ani přesné počty takzvaných nepřímých odpůrců vojny, kteří se snažili získat modrou knížku. V 70. a 80. letech to ale bylo i 20 až 25 tisíc mužů ročně.