Publicista Pavel Verner uzavřel poslední kapitolu

Praha - V noci na dnešek náhle zemřel novinář, spisovatel, dramatik a komentátor deníku Právo Pavel Verner. Bylo mu 61 let. V roce 1971 musel novinářské povolání opustit. Od roku 1975 do konce totalitního režimu v Československu byl zaměstnán jako dělník, stavbyvedoucí či noční hlídač.V letech 1996 až 2002 zastával funkci místopředsedy Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Je autorem devíti prozaických děl a čtyř divadelních her.

Verner se narodil 19. května 1947. Po maturitě v roce 1965 se stal dopisovatelem ČTK, od roku 1968 působil v regionálním listě Hlas severu. V době, kdy nemohl publikovat, dálkově studoval na Střední průmyslové škole stavební a ve druhé polovině 80. let začal dálkově studovat dramaturgii a scenáristiku na FAMU, kde absolvoval v roce 1992.

Po 1989 se vrátil k novinářské profesi a působil mimo jiné jako zástupce šéfredaktora Národních listů a časopisu Týden. V letech 1998 a 1999 pracoval v tiskovém oddělení ministerstva zdravotnictví, když resort vedl Ivan David. O poměrech na ministerstvu napsal pak knihu David a Goliáška, za jejíž zveřejnění čelil trestnímu oznámení podanému odvolanou ředitelkou Fakultní nemocnice v Motole a pozdější senátorkou Helenou Rögnerovou.

Od roku 2000 byl komentátorem deníku Právo. Od svých studentských let přispíval také verši do sborníku Divoké víno. „Svou první báseň otiskl v Divokém víně jako student SVVŠ v České Kamenici a už nikdy nepřestal. Měl jen přestávky, třeba tu muzikantskou,“ řekl šéfredaktor Divokého vína a Vernerův přítel Ludvík Hess.

„Byl houslistou, klavíristou, frontmanem skupiny Madmen, na vojně kapelníkem univerzálního tělesa ušlechtilých ulejváků. Jak byl hudbou posedlý, tak s ní jednoho dne naráz skoncoval a začal psát. Odvahu své texty nabídnout ku zveřejnění dostal až ve 37 letech, kdy vrstevníci sbírali pocty,“ vzpomíná Hess.