Praha - Nový snímek režiséra Guse Van Santa, který se uchází v osmi kategoriích o Oscara, se dnes poprvé objeví v českých kinech. Režisér Gus Van Sant (Dobrý Will Hunting, Zemřít pro…, Moje soukromé Idaho) v něm zfilmoval skutečné události, které se udály v San Francisku v 70. letech, kdy zde Harvey Milk bojoval jako první americký politik za práva homosexuálů a neskrýval svoji menšinovou orientaci. Sean Penn, nominovaný za ztvárnění Milka na Oscara, již za roli získal ocenění od Sdružení filmových a televizních herců (SAG).
Snímek o homosexuálním politikovi vstupuje do českých kin
Gus Van Sant se snažil natočit film o Harvey Milkovi (1930-1978) téměř patnáct let. Zjistil, že dosud žije mnoho lidí z Milkova okolí a na filmu s nimi spolupracoval. Rozhodl se popsat Harveyho cestu od příchodu do San Franciska až po jeho smrt.
Příprava zpracování života legendárního aktivisty a politika vzbudila takový rozruch, že se štábu hlásili tisíce lidí, kteří si v něm chtěli zahrát v komparzu i zadarmo. Snímek se natáčel v San Francisku podle scénáře Dustina Lance Blacka. „Měli jsme zásobu archivních materiálů. Díky tomu jsem si zamiloval Harveyho, jeho osobnost a lidskost, které jsem pak transformoval do svého hraní,“ uvedl Penn. Samotné archivní materiály provázejí diváky od počátečních titulků do těch závěrečných a film také díky nim působí velmi realisticky.
Kdo byl…
Harvey Milk se v roce 1970 přestěhoval se svým přítelem do San Franciska. Jejich obchůdek Castro Camera se stal centrem homosexuální komunity. Díky podpoře dobrovolníků se Harvey pustil do místní politiky a vlivem osobního kouzla a tvrdé práce byl v roce 1977 zvolen členem městské rady v San Francisku a lobboval za ochranu lidí před propuštěním pro jejich sexuální orientaci. Postavil se proti navrhovanému státnímu referendu o vyhození homosexuálních učitelů z veřejných škol. Jeho volební vítězství se nestalo výhrou jen pro práva menšin, dovedl spojovat lidi napříč politickým spektrem.
Sean Penn spolupracoval na filmu s oscarovým maskérem Stephanem Dupuisem (Moucha). Herecká proměna v Harveyho Milka vyžadovala umělý nos, zuby, kontaktní čočky a také úpravu vlasů.
Život Harveyho Milka byl zachycen již v dokumentu Roba Epsteina The Times of Harvey Milk z roku 1985, který získal Oscara. „Měl jsem pocit, že hraná verze může být důležitá pro kontinuitu jeho odkazu,“ říká Van Sant.