Praha – Operní diva Emilia Marty zná recept na nesmrtelnost. Žije už více než tři sta let, ale touha po věčném životě z ní už dávno vyprchala a nesmrtelnost ztratila své kouzlo. Kouzlo ovšem nevyprchalo z divadelní hry Karla Čapka Věc Makropulos, která se osmdesát let po premiéře objevuje v režii Davida Drábka na prknech Divadla na Vinohradech. V hlavní roli nesmrtelné Emilie se v dnešní premiéře představí Daniela Kolářová.
Věc Makropulos ode dneška opět rozdává nesmrtelnost na Vinohradech
Drábek inscenaci pojal jako komorní hororový příběh. „Snažili jsme se, aby každý divák - poměrně bolestivě a trýznivě - pocítil, co by to znamenalo, kdyby se někdo takto vymkl a přežil všechny ostatní,“ říká o inscenaci. Nejedná se pro něj o první setkání s Čapkem, režijně připavil v hradeckém Klicperově divadle jeho R. U. R.
Inscenace se značně liší od provedení, v jakém bylana Vinohradech uvedena naposledy, v 70. letech. „Jde o úplně jiný tvar, než by se konvenčně nabízel, tedy prostě plnit slova. Je to trochu horor, trochu science fiction,“ říká Daniela Kolářová a dodává, že Drábek našel klíč, který hru posouvá směrem k současnosti, a udržuje tak její nadčasovost.
K Daniele Kolářové se Věc Makropulos obloukem vrátila. Už v roce 1970 ve hře vystupovala v Divadle S. K. Neumanna jako začínající herečka v roli Kristiny. „Je to zvláštní, jsou to smíšené pocity. Potácíte se mezi představou tehdejšího představení a tím, jaké je teď,“ říká herečka.
Daniela Kolářová o Čapkově hře:
„Jsme jediný druh, který ví, že je život konečný, a má tím pádem obrovskou šanci naplnit život smyslem i dělat si z toho trochu legraci.“
Karel Čapek hru režijně připravil dvakrát, poprvé v roce 1922. Vinohradské divadlo ji poté uvedlo ještě třikrát.