Praha - "Za vaši a naši svobodu." Nápis z transparentu, který 25. srpna na několik minut vztyčila na Rudém náměstí osmice demonstrujících, aby vyjádřila podporu okupovanému Československu, se stal názvem jedné z výstav připomínajících si události roku 1968. Ode dneška je otevřena v zahradách Strakovy akademie, sídla vlády, a návštěvníkům nabízí pohled na osudy zahraničních disidentů, kteří v zemích tzv. východního bloku protestovali proti sovětskému obsazení ČSSR.
Osudy zahraničních odpůrců Srpna ožívají ve Strakově akademii
Výstava nabízí nevšední pohled na srpnové události. Předkládá dobové dokumenty, letáky, dopisy, informace o demonstracích i osudech jejich účastníků. Expozice je výsledkem rozsáhlé mezinárodní spolupráce organizacemi z České republiky, Ruska, Maďarska, Polska a Německa. Organizace se ujal Ústav pro studium totalitních režimů, dále za ní stojí například Ústav pro soudobé dějiny, Česká tisková kancelář nebo Archiv bezpečnostních složek.
Neznámějším příkladem odporu zůstává zmíněná demonstrace na Rudém náměstí. Největší protesty přitom probíhaly v NDR a Polsku. Zde jsou doloženy stovky protestních pouličních shromáždění, šíření letáků i malování nápisů. Komunistické režimy však nenechaly nic náhodě a účastníky demonstrací ostře postihovaly - lidé končili ve vězení, na nuceném „léčení“ v psychiatrických klinikách či v exilu.
Topolánek ocenil zahraniční demonstranty
U příležitosti slavnostní vernisáže předal premiér vyznamenání desítce disidentů. Jsou mezi nimi tři z legendárních osmi statečných, kteří protestovali v Moskvě: Viktor Fajnberg, Natalie Gorbaněvská a Pavel Litvinov. Medaile dostali také Poláci Tereza Stodolniaková a Kornel Morawiecki, Němci Bernd Eisenfeld, Franziska Groszerová a Toni Krahl, Maďarka Ágnes Hellerová a Rus Alexander Dimitrov. Medaile nese jméno předsedy první československé vlády Karla Kramáře a česká vláda ji předává těm, kterým chce poděkovat za zásluhy o obnovu demokracie, práv a svobod člověka.
Výstava rovněž připomíná, že nejen v Čechách skončily životy na protest proti okupaci. Svého Jana Palacha měli i v Polsku a v Maďarsku. Účetní Ryszard Siwiec se upálil přímo před polskou policií, následoval jej maďarský student Sándor Bauer.
Výstava se bude konat do konce října a veřejnosti je přístupná každou sobotu a neděli od 10 do 17 hodin.