"Jsou zážitky, které nezapomenete nikdy, tisíckrát se pokoušíte zapomenout, ale vždycky si vás najdou," říká Erika Bezdíčková, jedna z žen, která v dokumentu Olgy Sommerové vypráví svůj příběh. Šťastné dětství pro ni skončilo ve dvanácti letech, Němci ji poslali i s rodinou do koncentračního tábora, vražedné šílenství nacistů přežila z celé rodiny jediná. Když skončila válka, neměla kam jít, dva roky žila na ulici. "Nikdo z nás, kteří jsme zažili Osvětim, Dachau a podobně, nemůže být úplně běžným člověkem, protože to zůstalo hluboko zakořeněné," potvrzuje Erika Bezdíčková.
Podobný příběh prožila i varhanice Zuzana Růžičková, jako dítě musela roznášet výzvy do transportů, koncentračnímu táboru nakonec neunikla ani ona: "Řada z nás pak ani neměla chuť dále žit, protože přišla o všechny, o rodinu, přátele," říká.
Olga Sommerová se inspirovala knihou Bojovaly na všech frontách, která ji přivedla na nápad natočit snímek o židovských ženách, které vzdorovaly nacistickému teroru.
Nový dokument je dalším snímkem Olgy Sommerové, kterým připomíná totalitní systémy dvacátého století. Název pochází z židovského svátku, při němž se rozsvěcí svíce za všechny oběti holocaustu.
