Praha - Chci to moderní, šmrncovní, s nápadem, přesto útulné… a mám ráda dřevo, zní prý nejčastěji požadatek klientů, s nimiž spolupracuje Barbara Venter, jedna ze zakladatelek DesignŠkoly. Instituce, fungující v Česku pět let, podle ní ty, kteří na ní studují, učí nejen praktické věci, jako je kombinování barev nebo plánování prostoru, ale vede je také k větší otevřenosti vůči jiným názorům a inspiraci.
Češi a design: pejsek a kočička pečou dort
„Kvalitní oblečení i automobily už máme, teď se naše pozornost obrací k obydlí. Rozhlížíme se po světě designu a začíná pro nás být důležitý,“ říká Barbara Venter - nemyslí si, že by Čechům bylo docela jedno, jak vypadá prostor, ve kterém bydlí.
Upozorňuje přitom, že kvalitního výsledku se dá dosáhnout i s nižším rozpočtem, důležité je řešit interiér komplexně. Vzájemná sladěnost věcí je důležitější než jednotlivé kusy, byť drahé nebo v módním designu. Takový příístup považuje Venter za jednu z největších chyb, kterých se lidé v souvislosti s interiérovým designem dopouštějí.
Rozhovor s Barbarou Venter (zdroj: ČT24)
„Dívají se na iteriér přes jednotlivé kusy. Toto křeslo se mi líbí, je krásné, chci ho tam, tento stolek se mi líbí, chci ho tam. A odmítají dívat se na věci pohromadě. Naše motto ale je: i pejsek s kočičkou vařili dort ze samých dobrých věcí, ovšem pak je bolelo břicho. Takže ne všechny interiéry vystavěné ze samých krásných věcí jsou krásné jako celek,“ podělila se o svou zkušenost Venter, která k interiérovému designu „zběhla“ z managementu v nadnárodních společnostech.
S touhou po designových věcech bez ohledu na to, jestli se do prostoru, kam je lidé chtějí umístit, hodí, nebo ne, souvisí i další „bota“, s níž se Venter setkává. „Neděláme často obydlí pro sebe, tedy proto, aby náš život v něm byl veden spokojeně a šťastně, ale děláme ho s touhou jít s dobou, být imageový. Někdy je stražně těžké z takových interiérů vykutat duši.“