Významný ateliér Sial je stále aktuální

„Expozice návštěvníkům představuje na 25 referenčních stavebních projektů, které vznikly od konce 50. až do poloviny 90. let minulého století. Nejen ty, které byly postaveny a stojí dodnes, ale i ty, které zanikly nebo nikdy realizovány nebyly,“ řekl jeden z kurátorů Jakub Potůček. Návštěvníci galerie tak mohou obdivovat nejen nákresy konzulátu ČSSR v Šanghaji, návrh České boudy na Sněžce, fotografie vily Věry Chytilové, ale také trojrozměrné modely vysílače a hotelu Ještěd. Exponáty zapůjčilo například Národní technické muzeum v Praze nebo Muzeum umění Olomouc.

„Televizní vysílač a horský hotel Ještěd není jen ikonou české poválečné architektury, ale je to zároveň stavba, která se zapsala do vědomí každého z nás. Pravděpodobně neexistuje nikdo v této zemi, kdo by neznal Ještěd, jako stavbu, která byla před nedávnem vyhlášena stavbou století,“ podotkl v rozhovoru pro ČT24 Potůček.

Výstava je putovní, byla v Liberci a Olomouci a po zhruba měsíci v hlavním městě se přesune například do galerií v Chebu a v Plzni, poté ji čeká cesta za hranice. „Expozice by se měla představit milovníkům architektury ve Vídni, Berlíně, ve hře jsou i výstavní prostory v Londýně a Bratislavě,“ uvedl Pavel Zatloukal z Muzea umění v Olomouci.

Jednotlivé výstavy se ale od sebe budou nepatrně lišit, zejména ve vystavených modelech některých staveb. Naopak spojnicí mezi nimi je rozsáhlý katalog, který představí i současnou tvorbu tohoto legendárního ateliéru.

Ateliér Sial

Vznik Sialu je úzce spjat se společenským klimatem v 50. a 60. letech. Nástup stalinismu v Československu vedl v architektuře ke zrušení soukromých ateliérů, a architekti tak museli přijmout zaměstnání ve státních projektových ústavech, takzvaných Stavoprojektech. „Právě v libereckém Stavoprojektu se zformovala skupina architektů a konstruktérů zapálených pro svou práci, kteří v roce 1968 založili Sial - Sdružení architektů a inženýrů Liberec,“ upřesnil Potůček.

Vůdčími osobnostmi sdružení, které si získalo věhlas unikátními technickými inovacemi, byli architekti Karel Hubáček a Miroslav Masák a statici Zdeněk Patrman a Václav Voda. V 60. a 80. letech měl Sial až 60 členů, včetně architektů Johna Eislera, Martina Rajniše, Emila Přikryla nebo Zdeňka Zavřela.

Právě ale Hubáček a Partman jsou podepsáni pod jednou z klíčových staveb nejen Sialu, ale celé druhé poloviny 20. století, která si získala uznání i v zahraničí. Televizní vysílač s hotelem na Ještědu se začal stavět v roce 1966 a ještě před svým dokončením získal prestižní Perretovu cenou Mezinárodní unie architektů, kterou si ale autoři nemohli z politických důvodů v Buenos Aires převzít.

Tvorba libereckých architektů nenechává českou společnost klidnou ani v současné době, což dokládají i dvě události z posledních let. Jednak prohraný zápas libereckých občanských aktivit za záchranu obchodního střediska Ještěd v centru Liberce a naopak úspěšný boj o zachování obchodního domu Máj v centru Prahy.