Režisér Útěku ze Sibiře: Historie je pořád živá

Praha – Útěk ze Sibiře, snímek popisující útěk ze sibiřského gulagu v době druhé světové války, zakončí dnes večer osmnáctý ročník Febiofestu. Režisér Peter Weir, australský filmař známý hollywoodskými snímky Zelená karta či Master & Commander: Odvrácená strana světa, považuje svůj film, natočený na motivy knihy Slawomira Rawicze Dlouhá cesta, za metaforu utrpení nevinných jako obecného jevu.

Podobné téma měly v minulosti některé evropské snímky, pro Hollywood však Útěk ze Sibiře znamená podle Weira objevování dějin střední Evropy. Uvědomuje si prý, že téma útěku z gulagu nebude západním divákům příliš blízké. „Je až neuvěřitelné, jak málo i vzdělaní lidé na Západě vědí o tom, co se dělo po roce 1917 v Rusku,“ podotkl.

Jeho snímek je fikce vycházející z různých příběhů, které vyslechl. Při práci na filmu se setkal s pamětníky událostí v Evropě v první polovině 20. století. „Požádal jsem Ann Aplebaumovou, americkou spisovatelku provdanou za Poláka, a ona mi předala své kontakty na pamětníky, kteří přežili gulag. Na Poláky, na Rusy. Udělal jsem s nimi několik rozhovorů a potom jsem četl jednu knihu o bezprostředních svědectvích za druhou.“

Rozhovor s Peterem Weirem (zdroj: ČT24)

Při rozhovorech si podle svých slov uvědomil, že historie je stále živá. „Když mluvíte s osmdesátiletým člověkem, který to všechno prožil, je to něco úplně jiného než černobílý historický dokument v televizi,“ upozorňuje Weir. „Nejvíc mě při tom zasáhly příběhy dětí, na které jsem narazil při setkání s pamětníky a na které se až bojím pomýšlet.“

„Došlo mi, jak je toto téma nosné“

Všechny informace z rozhovorů i z knih pak proměnil ve scenář tak, „aby byl co nejautentičtější“. Nad nabídkou filmu podle knihy, v níž Slawomir Rawicz popisuje svůj útěk z gulagu, přitom nejprve váhal a odmítl ji. „Za pár dní jsem si při sprchování uvědomil, že v táborech neměli takovou možnost se umýt. Při nákupu v supermarketu mě zase napadlo, jaký museli mít vězni hlad, a tak mi došlo, jak je toto téma nosné,“ prozradil Weir, co jeho rozhodnutí změnilo.

Snímek popisuje dlouhou pouť uprchlíků přes mongolské pláně, poušť Gobi, velehorský Tibet až do Indie. „Nemohl jsem na všech místech natáčet. Sibiřské scény se proto odehrávají v Bulharsku, kde jeden les vypadá jako druhý, a jako poušť jsme vybrali Saharu. Scény v Indii se skutečně točily v Indii,“ doplnil Weir k natáčení.

Jednou z největších hvězd snímku je Colin Farrell v roli ruského zloděje. „S takovým rozpočtem je povinnost mít ve filmu známého herce, kterého byste mohli dát na plakát,“ vysvětlil s nadsázkou režisér.

Kristián pro Weira

Útěk ze Sibiře svým ohlasem zůstal za očekáváním, ale měl velkou odezvu, připustil také Weir, který se v 70. letech výrazně podílel na úspěchu australské nové filmové vlny (Febiofest promítl i jeho snímek z roku 1977 Poslední vlna). Dnes večer na závěrečném večeru převezme cenu Kristián za celoživotní přínos světové kinematografii z rukou čestné předsedkyně hlavní poroty Dagmar Havlové. „Původně měl cenu předávat ministr kultury Jiří Besser, ale omluvil se kvůli pracovním povinnostem. Dagmar Havlová je vlastně takovou tváří Febiofestu,“ dodal ředitel přehlídky Fero Fenič.

Vydáno pod