ČT mapuje 20 rozmarných let českého filmu

Praha – První ucelené ohlédnutí za dějinami českého hraného celovečerního filmu po sametové revoluci nabídne projekt ČT nazvaný 20 filmových sezon v České televizi. Jádrem projektu bude cyklus dvaceti dokumentů Rozmarná léta českého filmu, který bude v komponovaném večeru doplněn každý týden vysíláním snímku z daného roku, k němuž se dokument váže. Na cestu dvacetiletím české kinematografie se mohou diváci vydávat od 4. ledna každé úterý ve 20:00 na ČT1. Dokumenty bude možné také zhlédnout v archivu iVysílání, k pořadu vznikl i webový speciál.

Padesátiminutové dokumenty v cyklu Rozmarná léta českého filmu budou ruku v ruce s vybranými celovečerními filmy vysílány chronologicky od roku 1989 až do současnosti - do roku 2009. „Klíč byl jasný – každému roku věnujeme jeden díl s výjimkou prvního dílu, který je trochu atypický. Aby divák pochopil, co všechno se měnilo, museli jsme mu nejdřív vysvětlit, jak to fungovalo před tím,“ vysvětluje scenárista projektu Jaroslav Sedláček.

Rozmarná léta ale nejsou plošné mapování každého roku, upozorňuje další z tvůrců, scenárista Jan Stehlík. „Vzhledem ke stopáži jednotlivých dílů se skutečně vybíralo jen to, co jsme považovali v daném roce za divácky nejúspěšnější, umělecky nejzdařilejší nebo kinematograficky inovativní,“ dodává.

Jednotlivé dokumenty si kladou za cíl zrekapitulovat období posledních dvaceti let, kdy docházelo v naší společnosti a ve filmovém světě k řadě proměn a zvratů. Dnešní generaci filmových diváků je toto období známé většinou pouze prostřednictvím filmů. Součástí dokumentů bude nejen historický exkurz do doby zdánlivě nedávno minulé, ale také ukázky z filmů a především originální výpovědi, názory, lidské postoje a vzpomínky více než dvou stovek osobností s tímto oborem úzce spjatých. Ke slovu se dostanou herci, režiséři, kameramani, producenti i filmoví recenzenti.

Které z českých filmů posledního dvacetiletí patří k vašim srdcovým záležitostem?

Petr Vachler: Každý, kdo dokáže v Čechách natočit celovečerním film do kin, je svým způsobem výjimečný. Určitě bych jmenoval zdařilé snímky, jako Návrat idiota, Jízdu, výbornou Obecnou školu, koprodukční Záhradu či Underground, divadelní Karamazovi, ale nejvíce mě překvapila a nečekaně rozesmála Nuda v Brně. Mohl bych ale jmenovat další a další snímky, které v daný čas a v dané době byly a jsou prostě výborné.

Jan Stehlík: Určitě Zapomenuté světlo Vladimíra Michálka. To je český film, na který jsem po listopadu 89 čekal. Za naprosto mimořádná a sugestivní umělecká díla považuji také Lekci Faust Jana Švankmajera a debut Zdeňka Tyce Vojtěch, řečený sirotek.

Jaroslav Sedláček: Vojtěch, řečený sirotek, Čas sluhů, Vracenky, Obecná škola, Jízda. Těch filmů by bylo.

„Čas uvolňuje napětí, přináší nadhled a lidé si uvědomí, že celá řada věcí se dá brát s větší lehkostí a humorem, než se ta samá situace jevila před mnoha lety. O to je dokument otevřenější, zábavnější a místy překvapující,“ podotýká režisér Petr Vachler. „Pokud lidi baví český film a mají chuť si poslechnout překvapivě otevřené názory českých filmařů a herců, pak by je rekapitulace mladé nostalgie mohla potěšit.“

Rozmarná léta českého filmu mají formu jakési filmové kroniky, kterou provází herec Viktor Preiss. „Chtěli jsme volit osobní přístup,“ doplňuje Jaroslav Sedláček, „měli jsme představu jakéhosi vypravěče, přičemž vzorem nám byl majitel prvního stálého pražského kina pan Viktor Ponrepo. Ten se s každým divákem vítal i loučil osobně, později si nechal natočit poklonu před diváky, čímž začal takovou hezkou tradici, ve které pokračoval pan Prokouk, Bratři v triku či Večerníček. I my jsme chtěli dát divákovi najevo, že o něj stojíme, že na něj myslíme, že si ho vážíme, ale také že ho nepodceňujeme. A pan Viktor Preiss nám v tom byl, myslím, ideálním prostředníkem.“

O svých osobních a uměleckých zápasech budou vyprávět například režiséři Jan Svěrák, Jan Hřebejk, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Vít Olmer, Zdeněk Troška, Hynek Bočan, Karel Smyczek, Vladimír Michálek, Irena Pavlásková, Juraj Jakubisko, Milan Šteindler, Jaroslav Brabec, Alice Nellis a řada dalších. Dokumenty nebudou ošizeny ani o výpovědi a vzpomínky klíčových hereckých osobností porevoluční kinematografie. Diváci spatří mimo jiné Annu Geislerovou, Tatianu Vilhelmovou, Pavla Lišku, Kláru Issovou, Jiřího Bartošku, Martina Dejdara, Jiřího Macháčka, Jana Budaře, Vlastu Chramostovou, Danielu Kolářovou, Ivu Janžurovou, Lenku Vlasákovou, Zuzanu Stivínovou, Tomáše Hanáka a další. V rámci dokumentů diváci zhlédnou také rozhovory s hercem Vladimírem Dlouhým a producentem Pavlem Melounkem, kteří zemřeli v průběhu natáčení.

  • Bolek Polívka a Jiří Pecha ve filmu Zapomenuté světlo zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2196/219504.jpg
  • Věra Chytilová zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2196/219502.jpg
Vydáno pod