První český 3D film napsal Havel s Němcem před 40 lety

„Je to taková filozoficko-politicko-černá komedie o tom, že bohatí a mocní, aby byli ještě bohatší a mocnější, chtějí být zdravější a déle žít, takže potřebují náhradní díly,“ prozradil o Heart Beat 3D Němec. Místy drama, místy černá komedie popisuje vzestup a pád doktora B. Z malých českých poměrů to díky manipulaci s lidskými orgány, buňkami a genetikou dotáhl až do světové elity mocných. "V době, kdy jsme film psali s Václavem, byl on autor her a já režisér, nyní je významným světovým státníkem, takže se přesunul do kategorie těch, kterých se to týká," upozornil Němec.

Hlavní roli v tomto snímku, označovaném za pohled do paměti černé skříňky mezinárodního spiknutí, vytvořil Jan Budař. „Považuji Němce za geniálního umělce, protože on se nebojí zkoušet prakticky cokoliv. Heart Beat je první český 3D film a já jsem v něm jediný herec, což znamená, že jsem jediný herec v českém 3D filmu. Zkrátka je to historický okamžik, dalo by se říct pro celé lidstvo,“ domnívá se. 

Svému nejnovějšímu filmu dal enfant terrible českého filmu podobu surrealistické trojrozměrné abstrakce. I díky spolupráci s výtvarníkem Michaelem Rittsteinem, kterého si prý vybral proto, že není „malířem tichých zátiší a jemných pohlazení“ a nebojí se jisté agrese. „Napnul jsem plátno, postavila se kamera a já maloval vlastně Havlův scénář. Němec mě ani moc nerežíroval, potom obraz vzal a použil ho jako takovou trampolínu, myšleno obrazně, dělal na ní různé umělecké přemety,“ vysvětlil Rittstein.

Snímek Heart Beat 3D má ambici ukázat, že třetí rozměr nesluší jen blockbusterům, ale i nezávislým artovým filmům. "Když vzniklo 3D, řeklo se, že je jen pro dětské filmy a Avatary. 3D mimo tyto efekty a bombastičnosti také vtáhne diváka, čili film může být daleko vnitřnější, daleko děsivější," předpokládá Němec. Trojrozměrnost ale zároveň limituje – promítat lze jeho snímek pouze v artových kinech s 3D technologií, a těch je v Česku zhruba třicet.

Čtyřiasedmdesátiletý Jan Němec je jedním z členů generace, která v 60. letech dala vzniknout slavné nové vlně české kinematografie. Normalizace ale zastavila jeho kariéru a po patnáctileté emigraci Němec po listopadu 1989 jen těžko hledal témata, která by přitáhla kritiku a diváky. Průlom přišel až před devíti lety s Nočními hovory s matkou. Zatím jeho poslední uvedený celovečerní film nazvaný Holka Ferrari Dino získal letos v lednu zvláštní cenu na mezinárodním festivalu Alpe Adria Cinema v Terstu. Němec ve věku, kdy mnozí přebírají ceny za celoživotní dílo, stále experimentuje s formou i obsahem svých snímků. „Když děláte něco nového, tak jednak máte svobodu, a jednak vás může těžko někdo s někým srovnávat,“ říká.