Praha – Ve věku nedožitých 69 let včera náhle zemřel Jiří Křižan - filmový scenárista a polistopadový politik. Napsal scénáře k filmům Signum Laudis nebo Stíny horkého léta, které zvítězily na festivalu v Karlových Varech. Úspěch slavil i se scénářem ke snímku Je třeba zabít Sekala, který získal 10 Českých lvů. Za minulého režimu si nesl nálepku nepřítele lidu. Jeho otec byl v roce 1951 odsouzen za velezradu a popraven. Jiří Křižan byl následně vyloučen z gymnaziálních studií a vystřídal několik dělnických profesí. V období politického uvolnění v 60. letech se mu podařilo vystudovat scenáristiku na pražské FAMU.
Kulturní i politický svět ztratil Jiřího Křižana
Jeho apelativní, dramatická tvorba se ovšem stávala stále více nepohodlnou pro vládnoucí garnituru a počínaje rokem 1986 začalo zřejmé zakazování a pronásledování. V roce 1989 se stal jedním z iniciátorů petice Několik vět a v listopadu 1989 spoluzakladatelem Občanského fóra. Po listopadovém převratu pracoval jako poradce prezidenta Václava Havla, v roce 1992 byl náměstkem ministra vnitra. Letos kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny za TOP 09.
PŘIPOMEŇTE SI Jiřího Křižana v pořadu Krásný ztráty
GALERIE
videogallery_000104265
Jiří Křižan se narodil 26. října 1941 ve Valašském Meziříčí. Napsal scénáře ke třinácti realizovaným filmům. Z nich dva zvítězily na MFF Karlovy Vary: Signum Laudis (1980, režie Martin Hollý), Křizan odmítl za tento film převzít Státní cenu Klementa Gottwalda, a Stíny horkého léta (1982, režie František Vláčil). Nejčastěji spolupracoval se Zdeňkem Sirovým a Martinem Hollým a později s Vladimírem Michálkem. Křižan zpracovával závažná společenská témata, která v sobě nesla silný morální podtext. Prvotní pro něj byly mezilidské vztahy a vymezení jednotlivce vůči společnosti.
Dalšími jeho významnými díly jsou Tichá bolest (ČT snímek vysílá 17. října od 20:00 na prvním programu) a Je třeba zabít Sekala, snímek získal deset Českých lvů včetně scenáristického. V roce 2003 získal 1. cenu Sazky za nerealizovaný scénář Britský pas. V lednu 1995 opustil politiku a opět se věnoval scenáristické profesi a zároveň přednášel na FAMU.
Řekli o Jiřím Křižanovi
Alexandr Vondra, ministr obrany: Bez něj by nikdy pod Několika větami v roce 1989 nebylo tolik umělců. On byl klíčovou postavou.
Jan Rejžek, filmový kritik: Jiří Křižan byl opravdu takový kovboj z Valašska, i v jeho příbězích se objevovalo westernové rozvržení - dobro, které to má hodně těžké, pokud má zdolat všechny možné padouchy a zlosyny. Stejně se projevoval i v občanském životě.
Jan Gogola st., dramaturg: „S Jurou jsme si telefonovali asi předevčírem. Domluvili jsme se, že zítra nebo pozítří mu přinesu text, který jsem napsal na základě jeho starší povídky Chlapec z malé salaše asi z roku 1987. Tu povídku mi jako dramaturgovi Filmového studia Gottwaldov kdysi poslal, ale vzápětí odešel za Václavem Havlem, tedy mimo filmovou branži. K realizaci tedy nedošlo. Na výzvu zlínského studia jsem se po letech té látky chopil a Jura mi to párkrát korigoval. Jeho smrt je naprostý šok. Včera byl Jirka ještě ve Zlíně, setkal se tam s naším společným kamarádem a všechno bylo v pohodě. Podle toho, co jsem se dozvěděl, tak to byl infarkt. U Jirky je zajímavá věc, že on potřeboval spolupracovat s lidmi, kterým mohl důvěřovat. Při následné práci pak vládly velice přátelské a osobní vztahy.“