Brno - Zakládací listina brněnské Masarykově univerzitě přála, aby „žila, mohutněla a kvetla v ušlechtilém závodění se starší sestrou pražskou.“ Toto poslání druhá největší česká univerzita, založená 28. ledna 1919, zcela naplnila. Dnes je jednou z nejvýznamnějších a nejrychleji rostoucích vysokoškolských vzdělávacích a vědeckých institucí nejen v České republice, ale i uznávanou a úspěšně se rozvíjející středoevropskou univerzitou.
Založena Masarykova univerzita v Brně
Univerzita v Brně vznikla krátce po zrodu samostatného československého státu. Parlament o ní jednal dokonce už 15. listopadu 1918, tedy hned druhý den svého prvního zasedání. Návrh předložila skupina poslanců národnědemokratického klubu v čele s Aloisem Jiráskem a Karlem Englišem. Zákonem číslo 50 ze dne 28. ledna 1919 pak Národní shromáždění zřídilo „československou státní Masarykovu universitu o čtyřech fakultách: právnické, lékařské, přírodovědecké a filosofické“.
Na potřebu vytvořit druhé středisko národní vzdělanosti a kultury, které by bylo důstojnou konkurencí pro tehdy jedinou českou univerzitu v Praze, upozorňoval již od 80. let 19. století především Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho snahy a názory sdílela a podporovala nejen pražská česká univerzita, ale i česká veřejnost. Požadavek na zřízení univerzity v Brně zazníval po desetiletí v poslanecké sněmovně ve Vídni i v moravském zemském sněmu. Až do roku 1918 tyto snahy ztroskotávaly také na situaci v samotném Brně. Město bylo dvojjazyčné a brněnští Němci se obávali, že univerzita oslabí jejich pozice.
Činnost měla slavnostně zahájit v listopadu 1919 za přítomnosti T. G. Masaryka, tehdy již prezidenta republiky. Předání zakládací listiny se však pro prezidentovo onemocnění neuskutečnilo. Listina, výtvarně upravená Františkem Kyselou, zůstala nepodepsaná, a do dnešních dnů se ani nezachovala. Jako „náhradu“ pak Masaryk věnoval v roce 1935 univerzitě rektorský řetěz s medailí, který se stal základem pro pořízení univerzitních insignií. Řetěz vytvořil Otakar Španiel spolu se sochařem Jaroslavem Bendou.
Od počátku se univerzita vyznačovala velkou myšlenkovou průbojností a v celé řadě vědních oborů záhy dosáhla vynikající úrovně. Mezinárodně proslulou byla takzvaná brněnská právní škola, o její rozvoj se zasloužil František Weyr, jeden ze zakladatelů normativní teorie právní a jeden z tvůrců první československé ústavy. Působil tu také přední právník a významný národohospodář Karel Engliš, který byl také prvním rektorem univerzity.