Zemřel zakladatel německého státu Otto von Bismarck

Berlín - „Železný kancléř“ - tato přezdívka se vybaví při vyslovení jména Bismarck. Jeden z nejúspěšnějších státníků 19. století, příslušník prestižního junkerského rodu, se coby kancléř stal vzorem. Svůj um přenesl především do kombinace německého militarismu a obratné diplomacie, díky které dokázal proměnit většinu svých cílů ve skutečnost.

 Otto Eduard Leopold von Bismarck se narodil roku 1815 do doby, kdy se Evropa vzpamatovávala z napoleonských nájezdů. Studoval práva v Berlíně. Jako dospívající jinoch byl svědkem utváření myšlenky moderního mocného německého státu, postaveném na tvrdé disciplíně pruského ducha. V letech 1836-1839 byl zaměstnán ve státní správě, ale roku 1839 zemřela jeho matka a on spolu s bratry odešel na statek. Roku 1846 zemřel i jeho otec. Bismarck byl tedy nucen vrátit se do místa svého narození - Schönhausenu.

Bismarck však nebyl zdrcen neblahým osudem a začal ihned budovat politickou kariéru, již od roku 1847 zasedal v zemském sněmu. Záhy se stal jedním z nejvýznamnějších politických představitelů pruského státu. Ve spolkovém sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem odmítl další spojenectví s Rakouskem a vystupoval jako hlavní představitel opozičního Německého spolku.

Roku 1867 rozpouští Bismarck Německý spolek a zakládá Severoněmecký spolek, v němž má vedoucí úlohu právě Prusko v čele s Bismarckem, zároveň je sestaven nový parlament. Roku 1870 se vyostřují již tak napjaté vztahy s Francií díky Emžské depeši, ve které zesměšnil jednání s Francií. Je mobilizována pruská armáda a po obklíčení francouzské armády u Sedanu a několikaměsíčním obléhání Paříže je Francie donucena v květnu 1871 podepsat mírovou smlouvu; je jí anektováno Alsasko a část Lotrinska a navíc musí Francouzi zaplatit penále 5 miliard franků. Se zabráním francouzských území Bismarck sice nesouhlasil, ale byl umlčen vojenskými kruhy. Téhož roku získal Bismarck největší triumf své kariéry -  v Zrcadlové síni ve Versailles bylo vyhlášeno Německé císařství, Vilém I. se stal německým císařem a Bismarck sám prvním německým kancléřem.

Bismarck úspěšně spolubudoval moderní dynamický stát, založený na silné základně, disciplíně a myšlence „velkoněmeckého“ ducha. Po smrti císaře Viléma I. se však Bismarck uchýlil do ústraní svého venkovského sídla, kde sepsal paměti. Právě 30. července roku 1898 zemřel zhruba hodinu před půlnocí.

Vydáno pod