Brusel – Slovensko nepřispěje k balíku pomoci pro zadlužené Řecko. Po jednání s prezidentem Evropské unie Hermanem Van Rompuyem to zdůraznila nová slovenská premiérka Iveta Radičová. O něco vstřícněji se Slovensko, které tvrdí, že ho členství v eurozóně vyjde draho, staví k záchrannému fondu eurozóny, do kterého mají členské státy nalít 440 miliard eur a který má zabránit opakování dluhové krize. Ten sice Slovensko také zatím neschválilo, premiérka je ale připravena o něm ještě jednat.
Slováci odmítají pomoci Řecku
„S tím opravdu nesouhlasíme,“ komentovala Radičová slovenský postoj k řecké pomoci. Bývalá slovenská vláda Roberta Fica sice souhlasila, že
Bratislava pomůže Řekům zhruba 800 miliony eur (asi 20 miliard korun),
avšak nová politická garnitura podobný krok odmítá. Eurozóna bude moci nicméně podat předlužené zemi pomocnou ruku v objemu 110 miliard eur i bez souhlasu Slovenska.
Řecko slovenské „ne“ neohrozí, euro možná ano
„Co se týká té částky, tak ta je málo významná. Slovensko se na pomoci podílí jenom nepatrně. Mnohem větší problém by byl v narušení důvěry investorů v jednotu eurozóny. To by mohlo mít velmi negativní vliv například na kurz eura,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 analytik České spořitelny Luboš Mokráš.
GALERIE
videogallery_56813
Záchranný fond pro eurozónu se bez slovenského podpisu neobejde
Mnohem nutnější je slovenský souhlas se záchranným fondem eurozóny. Fond měl sice podle původních dohod fungovat již od 1. července, ale kvůli váhání Slovenska zatím existuje jen na papíře. Na Slovensko v tomto ohledu dnes naléhal německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle něj by slovenské veto znamenalo špatný signál pro finanční trhy, které se vznikem fondu ve výši 440 miliard eur (téměř 11,5 bilionu korun) již počítají.
„Pro jednání tady neexistuje žádný prostor,“ uvedl šéf německé státní pokladny s tím, že schválení fondu je otázkou solidarity a v tomto případě platí jeden za všechny, všichni za jednoho.
V otázce fondu je Radičová mnohem vstřícnější, i když ani zde slovenské „ano“ Van Rompuyovi neslíbila. Podmínila ho souhlasem vlády a parlamentu. Vláda by se podle ní mohla k vytvoření fondu postavit kladně.
Evropští politici věří ve slovenské „ano“
Evropští politici nicméně věří, že Slováci nakonec vznik záchranného fondu schválí. Zejména proto, že s jeho vytvořením souhlasila již předchozí vláda Roberta Fica. „Jsem velmi optimistický a věřím, že nový slovenský ministr financí rozpozná vážnost situace a svůj podpis připojí v příštích hodinách či dnech, aby mohl být celý mechanismus kompletně funkční,“ uvedl rakouský ministr financí Josef Pröll.
Šéf ministrů financí eurozóny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker si ale myslí, že Bratislava bude s konečným schválením čekat déle. „Nemyslím si, že Slovensko svůj podpis připojí již v polovině července. Záchranný fond by měl ale ke konci měsíce již plně fungovat,“ dodal.
Pro odborníky není postoj nové slovenské premiérky nijak překvapivý. „Ona v podstatě jen naplňuje to, co opozice říkala už před volbami, a snaží se tak dodržovat sliby, které dala voličům,“ konstatoval Mokráš.
Pokud by Slováci s podpisem dále váhali, záchranný fond, který bude fungovat jako společnost s ručením omezeným se sídlem v Lucemburku, nemůže začít vydávat dluhopisy za 440 miliard eur, což je stejná částka jako schválený příspěvek států eurozóny. Vydané dluhopisy by měly být podle představ eurozóny rozděleny mezi jednotlivé členy měnové unie, Slováci by tak měli převzít zodpovědnost za splacení dluhopisů v hodnotě 4,37 miliardy eur (téměř 114 miliard korun).
Jean-Claude Juncker