Berlín - Víkendová dohoda členů eurozóny o finanční pomoci zadluženému Řecku zřejmě nezůstane bez negativní odezvy, informuje německý list Rheinische Post. Ujednání zřejmě napadne před ústavním soudem v Německu tamní ekonom Joachim Starbatty, který je emeritním profesorem ekonomie na univerzitě v Tübingenu. Podle německých médiích bude navrhovaná pomoc v objemu 30 miliard eur (zhruba 752,3 miliardy korun) možná až dvojnásobná.
Německý ekonom Starbatty napadne před soudem pomoc Řecku
„Podáme k ústavnímu soudu stížnost na poskytnutí úvěru od členů eurozóny,“ uvedl Starbatty pro Rheinische Post. Dle deníku ekonom pracuje na znění stížnosti s odborníkem na ústavní právo Wilhelmem Hankelem a dalšími experty. Ekonom se chce údajně opřít o znění Maastrichtských kritérií, která podle něj nedovolují pomoc ve schválené podobě.
V Bruselu se o víkendu ministři financí eurozóny dohodli na podmínkách, za kterých bude Řecko moci v případě nutnosti čerpat finanční pomoc od ostatních členů eurozóny a od Mezinárodního měnového fondu. Ministři se na pomoci Řecku rámcově dohodli koncem března a doladili konkrétní podmínky právě o víkendu.
Letošní rok by mohl Řecku přinést až 45 miliard eur
Dle dohody by si Řecko mohlo jen letos půjčit nejméně 30 miliard eur. Až 40 či 45 miliard eur (až 1,1 bilionu korun) by ale mohlo získat spolu s úvěry od Mezinárodního měnového fondu. Nicméně Atény zdůrazňují, že zatím pomoc nepotřebují a jsou schopny si půjčovat na trhu. Úroky, za které si Řecko půjčuje, v reakci na dohodu hned v pondělí prudce klesly, ale v posledních dnech opět zvolna šplhají nahoru. Dohodnutá pomoc 30 miliard eur je však pouhým začátkem, píše jiný německý list Handelsblatt s odkazem na nejmenovaný zdroj z německé vlády. Podle deníku by pomoc nakonec mohla být výrazně vyšší, možná i více než v dvojnásobné hodnotě.
Podle listu Rheinische Post považuje Starbatty dohodu ministrů eurozóny za nedovolenou subvenci. Eurozóna totiž Řecku slíbila, že pokud by čerpalo pomoc, pak by z úvěrů platilo úrok kolem pěti procent. A to je pod úrokem, který platilo Řecko v té době na trhu.
Už začátkem 90. let minulého století se Starbatty postavil proti rozhodnutí tehdejší německé vlády vzdát se marky a dovolit v Německu zavést společnou evropskou měnu. Ústavní soud tehdy v historickém verdiktu rozhodl, že až začne Evropská měnová unie fungovat, bude muset neustále splňovat všechny podmínky stabilizační smlouvy uzavřené v době, kdy byla jednotná měna dohodnuta. Německo by mělo povinnost z eurozóny odejít, pokud by je nesplňovala.
Navíc Starbatty je jedním ze čtveřice německých profesorů, kteří letos v březnu naznačili, že pokud se má Řecko problémů zbavit, bude muset nakonec z eurozóny vystoupit. Stejný názor v listu Financial Times prezentoval vedle Starbattyho a zmíněného emeritního profesora ekonomie na univerzitě ve Frankfurtu Wilhelma Hankela také emeritní profesor práva univerzity v Erlangenu-Norimberku Karl Albrecht Schachtschneider a profesor ekonomie Wilhelm Nölling z hamburské univerzity.