Tallinn - Naděje Estonska, že vstoupí příští rok do eurozóny, vzrostly. Rozpočtový deficit země byl loni 1,7 procenta hrubého domácího produktu, tedy pod tříprocentním limitem nutným pro přijetí evropské měny. Rozpočtový schodek byl mezi kritérii pro vstup do eurozóny hlavní obavou Estonska. Deficit 1,7 procenta HDP odpovídá předchozímu odhadu estonského ministerstva financí, statistici přitom očekávali nárůst na 2,2 procenta HDP.
Estonsko příští rok v eurozóně? Má dobře nakročeno
„V roce 2009 zůstal souhrnný deficit vládního rozpočtu v limitech určených v maastrichtské smlouvě,“ připomněl statistický úřad ve zprávě. Estonsko ještě musí oficiálně informovat Evropskou komisi o své připravenosti pro vstup do eurozóny, k čemuž zřejmě dojde 12. května.
Deficit na letošní rok odhaduje Estonsko i přes dopady hospodářské krize na 2,2 procenta HDP. Patří tak k rekordmanům Evropské unie, většina zemí tříprocentní pravidlo nedodrží. Estonsko navíc jako jedna z mála zemí světa aspiruje na to, aby mělo přebytkový rozpočet. V roce 2013 by měl podle plánů tamní vlády skončit s přebytkem 0,2 procenta HDP.
Jestliže Estonsko přijme jednotnou evropskou měnu, stane se již sedmnáctým členem eurozóny. V současné době se přitom horečně diskutuje o jejím dalším osudu. Poté, co se Řecko dostalo do hluboké dluhové krize, což se negativně odrazilo na síle eura, se uvažuje o reformě měnové unie. Zpřísnit by se měl také dohled nad dodržováním pravidel eurozóny.
Přijmout euro by v budoucnu měla i Česká republika. Bude si však muset ještě počkat. Nadměrný deficit státního rozpočtu, který letos překročí 5 procent HDP, zavedení jednotné měny oddaluje. Jako nejbližší reálný termín vstupu Česka do eurozóny se nyní jeví rok 2015.