Řecké nebe opět bez letadel, moře bez lodí

Davy demonstrantů během dopoledne zaplavily centrum Atén. Plánovaného protestního pochodu k budově parlamentu se zúčastnily stovky lidí. Demonstrace i stávku provází slogan „Lidé a jejich potřeby nad trhy“. 

K dnešním protestům se spojili zaměstnanci soukromého a veřejného sektoru. Evropským úředníkům, kteří jsou nyní v Řecku, aby posoudili, jak země provádí reformy potřebné k obnovení stability veřejných financí, chtějí demonstrovat svůj nesouhlas s touto politikou.

Odbory soukromého a veřejného sektoru, které dnešní stávku svolaly a které reprezentují polovinu řecké pracovní síly, požadují, aby vláda nesnížila platy a nezvýšila důchodový věk. Poukazují na to, že navržená opatření sníží příjmy obyvatel a jejich životní úroveň. Nejhůře pak dolehnou na pracující. Poukazují na to, že lidé nemají chuť platit daně státu a politikům, kterým nevěří.

Odbory: Vláda musí myslet na lid

„Žádáme vládu, aby neustupovala rozmarům trhu a aby dávala prioritu potřebám lidí a přijala mix ekonomických a sociálních politik, které nepovedou k recesi, ale k tvorbě pracovních míst,“ prohlásil šéf jedné z předních odborových organizací soukromého sektoru Yannis Panagopoulos.

Dnešní stávka je další zkouškou vlády, jak silně je odhodlaná k reformám. Zřejmě ale nebude zdaleka posledním protestem, který Řecko čeká. „Budeme pokračovat se silnými intervencemi pracujících i v březnu,“ prohlásil šéf odborového svazu státních zaměstnanců ADEDY Spyros Papaspyros a dodal, že další protesty jeho organizace plánuje také na duben a květen.

Bez reforem to nepůjde

Ministr financí George Papaconstantinou nicméně trvá na tom, že by vláda měla přijmout více opatření, která by umožnila srazit deficit na rozumnou úroveň. V loňském roce schodek řeckých veřejných rozpočtů vystoupal na 12,7 procenta. Regule eurozóny, jejímž je Řecko členem, přitom požadují, aby v zájmu udržení stability deficit nepřekročil tři procenta hrubého domácího produktu. Hrubé porušení tohoto pravidla se již odrazilo na důvěře investorů v Řecko a hrozí, že země bude mít problémy s obstaráváním peněz potřebných k financování svých dluhů.

Státní dluh Řecka se vyšplhal na 300 miliard eur a spolu s nadměrným deficitem budí nervozitu představitelů eurozóny. Obávají se státního bankrotu Řecka a zejména italská a španělská vláda se pak děsí dominového efektu případného řeckého bankrotu. Pro euro by to byla největší hrozba za jedenáct let jeho existence.

Řecké dluhy šplhají ke 125 procentům HDP

„Řecko jede na dluh už zhruba od konce 70. let. V zásadě někdy kolem roku 1975, když v Řecku zvítězila demokracie, tak to vedlo k tomu, že lidé si postupně odhlasovávali stále větší a větší výhody, takže ze zadlužení 15 procent hrubého domácího produktu se letos zadlužení dostane zhruba na 120 až 125 procent hrubého domácího produktu,“ popsal situaci Řecka Pavel Kohout, analytik společnosti Partners.

Řecko upravovalo statistiky, nebylo ale zřejmě samo

Kromě nadměrných deficitů a dluhů sklízí Řecko kritiku také za to, že si vylepšovalo své statistiky. Odborníci ovšem poukazují na to, že k tomu našlo inspiraci v Bruselu i v jiných zemích Evropské unie. 

„S těmi podvodníky já bych zase nechtěl Řekům nasazovat psí hlavu. Řekové v tom nejsou úplně sami. V zásadě se dá říct, že skoro všechny státy Evropské unie více nebo méně upravují své statistiky, a pokud jde o samotnou Evropskou komisi, tak ta každoročně neprochází auditem,“ upozornil Kohout.

I přesto se ale v eurozóně objevují hlasy, že by mělo Řecko blok platící jednoutnou evropskou měnou opustit. Tento názor zastává například Nizozemsko, hlásí se k němu také více než polovina Němců.