Eurozóna nutí Řeky přijmout další nepopulární opatření

Seznamy opatření, které Řecko přijme, má vláda předložit do 16. března. „Očekáváme, že Řecko dokáže, že bere závazky velmi vážně, a že přijme opatření ke snížení schodku v letošním roce o čtyři procenta,“ uvedl předseda ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker.

Jean-Claude Juncker, předseda ministrů financí eurozóny:

„Pokud by se Aténám ani tak nepodařilo snížit deficit a situace by se nadále zhoršovala, eurozóna přistoupí k odhodlané a koordinované akci. A řecké problémy budou podle všeho stát i za větší kontrolou v rámci zemí platících eurem.“

Podle Junckera zatím náprava veřejných financí zcela závisí na řecké vládě: „Řecko je odpovědné za nápravu vlastních veřejných financí. Je to hlavně řecký problém, vnitrostátní problém.“

Řecko, které tíží obrovské dluhy, již před časem slíbilo, že letos sníží schodek rozpočtu minimálně o čtyři procenta HDP z loňských 12,7 procenta HDP. Tamní vláda kvůli dosažení tohoto cíle hodlá zmrazit například platy státních zaměstnanců a zvýšit například věk pro odchod do důchodu. Podle ekonomů, ale i některých evropských politiků ovšem ani to nestačí, aby země snížila rozpočtový deficit pod tři procenta HDP do roku 2012, což je v EU povinná hranice.

Stejný výsledek jako na minulém summitu

Na stejné formulaci se minulý týden na summitu shodla i celá Evropská unie. Trh přitom očekával konkrétnější výsledek vrcholné schůzky a obecnost prohlášení se projevila i v poklesu eura. „Finanční trhy se mýlí, když útočí na Řecko, a zcela se mýlí, když si myslí, že jej mohou zničit,“ komentoval šéf eurozóny vývoj na trzích.

Důvěryhodnost Řecka je v unii slabá. Do eurozóny se dostalo podvodem. Teď vyšly najevo další pochybné operace. Schodek v minulosti zdánlivě snižovalo transakcemi s americkými bankami. Peníze nevykazovalo jako půjčky, ale měnový obchod, čímž naoko snižovalo zadluženost.

Podle ekonomů tak už teď ze strany Bruselu není namístě jakákoli shovívavost vůči Řecku. „Musí být opravdu přísní, jasně říct, že když se to stane příště, skončí v eurozóně. Kdyby se to přelilo do ostatních zemí, celý evropský projekt se zhroutí,“ vzkazuje evropským politikům Karel Lannoo z Centra pro evropská politická studia.

Podle Junckera je zásadní lekcí, kterou se všichni z krize naučili, že je naléhavá potřeba širšího a hlubšího sledování hospodářských politik v eurozóně.