Kvůli špatnému měření je teplá voda v Česku příliš drahá

Liberec - O 200 až 500 korun měsíčně více platí za teplou užitkovou vodu české domácnosti napojené na centrální teplo. Důvodem jsou nepřesné měřicí přístroje v bytech, které pracují s až 40procentní chybou. Čísla vyplývají z výzkumu, který v posledních čtyřech letech provedla Technická univerzita v Liberci ve spolupráci se společností EESA Lomnice nad Popelkou. V rámci projektu podpořeného ministerstvem průmyslu a obchodu vyvinuly i zcela novou technologii, která je schopna zajistit přesné měření, a tím výrazně přispět ke snížení nákladů na teplou vodu.

„Ke zjištění reálné spotřeby tepla v domě stačí instalace dalšího měřicího zařízení na patě domu, což u běžného panelového domu představuje investici kolem 100 000 korun. Během jediného roku se ale tyto peníze na úsporách vrátí,“ uvedl majitel společnosti EESA Martin Kocourek. Navíc podle něj může měření odhalit slabá místa v systému.

Teplárny se proti nařčení ohrazují

Reportáž Milana Brunclíka (zdroj: ČT24)

Ovšem podle Teplárny Liberec jsou čísla nadhodnocená. Teplá voda představuje asi 30 procent nákladů účtovaných za teplo, tedy v průměru 460 korun měsíčně pro průměrnou libereckou domácnost, jak uvedl mluvčí teplárny Lukáš Jankovský. To by při chybě měření 20 až 40 procent znamenalo, že liberecká domácnost platí měsíčně za teplou vodu v průměru o 90 až 180 korun víc, než odpovídá reálnému odběru.

Náklady na teplou vodu totiž zvyšuje nutnost systém neustále ohřívat kvůli studené vodě, která se do něj dostává. Důvodem jsou nekvalitní pákové baterie, případně ji tam sami odběratelé napouštějí, když na svém měřidle teplé vody snižují odběr uměle.

Projekt podpořilo ministerstvo průmyslu zhruba osmi miliony korun. Cílem je snížit energetickou náročnost celého systému. Do výzkumu se zapojily teplárny v Liberci, Aši a Strakonicích, Elektrárna Opatovice a Pražská teplárenská. Přesto podle Kocourka zatím v Česku o nový systém měření není zájem. „Do zahraničí jsme jich přitom dodali už několik tisíc,“ řekl Kocourek. Důvodem je podle něj neinformovanost odběratelů i nezájem teplárenských společností, které podle Kocourka o přesné měření příliš nestojí: „Ukázalo by se, že ztráty v rozvodech jsou větší než 30 procent, které dovoluje legislativa.“

Vydáno pod