Praha - Státní dluh České republiky stoupl ke konci září na jeden bilion a 168 miliard korun. Na každého Čecha připadá dluh více než 111 tisíc korun. Od počátku roku se zvýšil o zhruba 169 miliard korun, v samotném třetím čtvrtletí pak o 31 miliard korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.
Státní dluh pokořil jeden bilion. Každý Čech dluží 111 tisíc korun
„Vzhledem ke světové finanční krizi - a tím i vyšší výpůjční potřebě vlády - byly překročeny vyhlášené cíle finančního programu,“ upozornilo dnes ministerstvo financí. To také již na počátku června kvůli hospodářské krizi zvýšilo odhad, kolik peněz si bude muset letos půjčit. Zatímco v prosincové strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2009 počítal úřad s nejvýše 148,4 miliardy korun, v červnu to bylo přibližně 280 miliard korun.
Marek: Za nárůstem dluhu je i plánovaný deficit
Reportáž Veroniky Kubíčkové (zdroj: ČT24)
Česko ale zatím naštěstí nemá problémy dluh krýt. Celkem za první tři čtvrtletí činila hrubá emise dluhopisů 177,3 miliardy Kč, čistá emise státních dluhopisů za první tři čtvrtletí představovala 125,9 miliardy Kč. „Zájem o státní dluhopisy pomalu roste, důkazem toho byla včerejší aukce 15letého státního dluhopisu, kdy poptávka byla téměř dvakrát vyšší, než nabízený objem k prodeji,“ informoval obchodník s dluhopisy František Kaňka. Většinu dluhu drží tuzemské banky a pojišťovny a ministerstvo financí hledá cestu k tomu, jak rozšířit portfolio investorů i o domácnosti.
Důvodem růstu dluhu jsou také zahraniční emise státních dluhopisů. Na konci dubna vydalo ministerstvo čtvrtou veřejnou syndikovanou zahraniční emisi za 1,5 miliardy eur, tedy asi za 39,5 miliardy korun. „Jakákoliv emise dluhu, která směřuje do zahraničí, vyžaduje emitování v zahraniční měně a při nevýhodném pohybu kurzu existuje riziko, že při splácení bude potřeba zaplatit víc, než se čekává,“ varoval ovšem ekonom CERGE-EI Evžen Kočenda.
Hlavním problémem zůstávají vysoké úroky, které za prohlubující se díru ve veřejných financích stát musí odvádět. „V rozpočtu na letošní rok byly náklady na dluhovou službu 47 miliard, teď budou překročeny pravděpodobně o sedm miliard, půjde tedy o 54 a příští rok to bude víc jak 60 miliard,“ informoval náměstek ministra financí Bohdan Hejduk.
Splatnost státního dluhu klesla na 6,4 roku
Průměrná splatnost státního dluhu klesla ke konci září na 6,4 roku, a pohybovala se tak v plánovaném intervalu mezi 5,5 roku až sedmi roky. Čisté náklady na obsluhu státního dluhu činily od ledna do září 33,3 miliardy korun.
Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a rozpočtů měst a obcí vytváří takzvaný veřejný dluh. Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, varují ale, že tomu tak nemusí být natrvalo. To potvrzuje i ekonom Marek, podle nějž celkový dluh vládního sektoru stoupne z loňských 30 procent HDP na 40 procent HDP na konci příštího roku.
Češi jsou lepší než Maďaři a Poláci, není ale důvod slavit
Ekonomové varují, že rychle stoupat, pokud nebude provedena důkladná rozpočtová reforma. Podle výpočtu analytiků roste veřejný dluh Česka tempem kolem 6000 korun za vteřinu. Česko si hraje s ohněm, prostoru pro další nekoncepční a populistickou rozpočtovou politiku už příliš nezbývá, varoval Marek.
Česká republika přitom co do podílu státního dluhu na domácím produktu středoevropský region spíš převyšuje. Polský státní dluh se pohybuje kolem 50 % HDP, v Maďarsku jde o 73 %.