Klaus vetoval šrotovné i další protikrizová opatření z pera ČSSD

Praha - Prezident Václav Klaus vrátil Poslanecké sněmovně zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stabilitě, který obsahoval protikrizová opatření ČSSD a jehož schválení poslanci a senátory bylo výsledkem kompromisní dohody mezi sociálními a občanskými demokraty. Zákon počítá například se zavedením šrotovného nebo prodloužením doby, po kterou je vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

„Jedná se o zákon, který je diskriminační, nesystémový, s mnohými legislativními chybami a v konečném důsledku s velmi nejistým pozitivním účinkem,“ zdůvodnil své rozhodnutí Klaus. 

Největší úlet = šrotovné 

Největší problém měl prezident se zavedením šrotovného, které má podpořit prodej nových automobilů. „Toto opatření upřednostňuje průmysl na úkor jiných sektorů hospodářství a v rámci něj dává přednost krátkodobým zájmům několika silných podniků automobilového průmyslu na úkor jiných odvětví a firem, které nemají tak silné lobbistické zázemí,“ prohlásil Klaus.


Šrotovné podle prezidenta deformuje automobilový trh. I jeho výsledný efekt je poměrně diskutabilní, nikdo totiž nezaručí, že lidé budou nakupovat auta vyrobená v Česku. S tím už má svou negativní zkušenost například Německo, kde místo domácích automobilů povzbudilo šrotovné poptávku po českých škodovkách.

Poslanec Michal Doktor (ODS):


Šrotovné se mělo podle zákona o podpoře hospodářského růstu vyplácet ve výši 30 tisíc korun. Podmínkou ovšem byly současná koupě nového auta levnějšího než půl milionu korun a sešrotování vozu staršího deseti let. Výdaje státu by toto opatření zvedlo o 2,5 miliardy korun.

Zrychlení odpisů = legislativní omyl

Za příklad legislativního omylu pak Klaus označil novelu zákona o dani z příjmů, která je obsažena ve vetovaném zákoně a zahrnuje mimo jiné úpravu týkající se mimořádných odpisů hmotného majetku. Ta je podle prezidenta shodná s úpravou obsaženou v samostatné novele zákona o dani z příjmů schválené na stejné schůzi parlamentu. „Tuto novelu jsem podepsal již minulý týden. Duplicitní ustanovení tohoto typu zaplevelují náš, už tak velmi nepřehledný, právní řád,“ upozornil Klaus.

Sociální demokraté, kteří zákon o podpoře hospodářského růstu připravili, považují Klausovy důvody pro veto za neopodstatněné. Nejvíce se jim nelíbí Klausova slova o nesystematičnosti a diskriminačních tlacích v zákoně. „Je to klasická zástupná informace, která se objevuje u každého veta,“ prohlásil ekonomický expert ČSSD Jiří Havel. 


Přehlasovat prezidentovo veto bude obtížné

Předseda ČSSD Jiří Paroubek vyjádřil nad Klousovým vetem lítost. Zároveň zdůraznil, že věří v jeho přehlasování ve sněmovně. „My jsme také hlasovali pro něco, s čím příliš nesouhlasíme, takže totéž očekáváme od toho, kdo byl naším partnerem v těch jednáních,“ řekl.

Jiří Paroubek, předseda ČSSD:

„Jsem zklamán, protože jsem to nečekal. Pan prezident určitě vnímá, že tento návrh zákona prošel bezpečnou většinou parlamentem a byl také součástí politických dohod, které souvisely s hladkým vytvořením úřednické vlády Jana Fischera (…) Rozhodnutí pana prezidenta je neuvážené a asociální.“


Optimistický je v tomto směru první místopředseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka. „Jsem přesvědčen, že pokud ODS dodrží slovo, tak veto prezidenta přehlasujeme,“ uvedl. Řádná schůze sněmovny je naplánovaná na začátek září, podle Sobotky ale není vyloučené, že by se poslanci mohli sejít už koncem srpna.

Jak ale připustil Havel, mohla by ČSSD se snahami vrátit svůj protikrizový balíček do sněmovny narazit. V závěrečném hlasování zvedlo pro zákon ruku 82 z přítomných 89 poslanců. Nepodpořil ho ani jeden občanský demokrat, všichni byli v době hlasování nepřítomni. Na přehlasování prezidentského veta je třeba hlas 101 poslanců. 

Celý protikrizový balíček sociálních demokratů by pro stát znamenal dodatečné náklady ve výši desítek miliard korun. I bez něj ale hrozí, že by se schodek státního rozpočtu mohl přehoupnout vysoko přes 150 miliard korun.