Brusel - Evropská komise přišla s ambiciózním plánem na výrobu a hospodaření s energiemi. Záměr, který Brusel představil v rámci revize energetické politiky EU, například počítá s vybudováním rozsáhlé sítě větrných elektráren v Severním moři, více by se měl také využívat zemní plyn z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu. V neposlední řadě chce komise klást větší důraz na šetření s energiemi.
Evropská komise chce obří větrnou farmu a úspory energie
Energetická bezpečnost je v poslední době v Evropě často skloňovaným problémem. Spotřeba energie v EU prudce roste a spolu s ní rostou i ceny. Za poslední rok si ceny energie přidaly v průměru 15 procent. Zhruba 54 procent energie potřebné v Evropě se dováží, jednoho občana unie to stojí zhruba 700 eur ročně.
Situace je o to naléhavější, že EU zvyšuje energetickou závislost především na Rusku. To při tom stále výrazněji projevuje vlastní velmocenské snahy, což zhoršuje vzájemné politické vztahy s Evropou.
Miliardy eur na nové zdroje
Brusel odhaduje náklady na zajištění nových energetických zdrojů na miliardy eur, přičemž vytyčil šest prioritních oblastí - plán propojení Pobaltí, Středomořský energetický okruh, odpovídající propojení plynárenských a elektrizačních soustav mezi severem, jihem a střední a jihovýchodní Evropou, rozvodnou síť v Severním moři, jižní koridor pro přepravu plynu a efektivní dodávky zkapalnělého zemního plynu (LNG) pro Evropu.
Šetrnější stavby
Druhým bitevním polem, na kterém chce Evropská komise svést boj s hrozícím nedostatkem energie, je zvýšení energetické účinnosti. Nově chce proto prosadit, aby stavby nových budov i rekonstrukce starších staveb probíhaly podle pravidel zaručujících větší úspory. Náklady těchto opatření odhaduje komise na 8 miliard eur, přičemž 25 miliard by se díky nim mělo v následujících letech ušetřit.
Vrtule větrné elektrárny