Řecko stojí na pokraji bankrotu, musí restrukturalizovat dluh

„Je zřejmé, že Řecko je insolventní. Musíme dát jejich dluhy na stůl a zbavit zemi alespoň části obrovské dluhové zátěže,“ podotkl Sinn v rozhovoru na televizní stanici Reuters Insider. Dluh Řecka se pohybuje kolem 300 miliard eur (zhruba 7,3 bilionu korun). Již v příštím roce by měl představovat asi 158 procent hrubého domácího produktu.

Na možnost restrukturalizace se tak podle něj budou muset připravit i věřitelé. „Věřitelé by měli vědět, že není možné po celém světě bezmyšlenkovitě rozhazovat peníze, kdykoli se naskytne příslib vysokého zhodnocení,“ uvedl ekonom.

Evropa se snaží Řecku v obtížné situaci pomoci a loni v květnu mu ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem poskytla tříletou půjčku v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun). Podle šéfa Ifo se po roce ukazuje, že pomoc má mizivý účinek.

Mezi ministry financí v EU panují obavy, že Řecko nesplní fiskální cíle

Analytik společnosti Capital Economics Ben May:

„Od politiků se očekává, že budou restrukturalizaci dluhů odmítat tak dlouho, dokud k ní nepřistoupí. Jak už můžeme vidět u záchranných úvěrů, vlády říkají, že žádný nepotřebují, až o něj nakonec požádají.“

Ministři financí některých zemí eurozóny se podle německého časopisu Der Spiegel činitelům Evropské centrální banky svěřili, že mají obavy, zda bude Řecko schopné splnit své fiskální cíle. Navrhli proto, aby země dluhy raději restrukturalizovala. Evropská unie i ECB ale myšlenku restrukturalizace řeckého dluhu prozatím odmítají. Sinn řekl, že Španělsko, na rozdíl od Řecka, žádným akutním finančním těžkostem nečelí. „Na Španělsko se trhy v tuto chvíli nedívají,“ podotkl k situaci Španělska Sinn.

V samotném Řecku myšlenka restrukturalizace dluhu není tak nepředstavitelná, jako byla ještě před pár měsíci. Zabývají se jí někteří politici i veřejnost a snaží se vládu přesvědčit, aby tuto variantu vzala v úvahu. I když vláda zatím odolává, přetrvávající hluboká recese a vysoká nezaměstnanost s mizivým pokrokem v reformě státních financí už přivedly k této myšlence i některé členy kabinetu.

Stoupenci restrukturalizace se ale zdráhají navrhnout drastická opatření ve formě krácení jistiny, kterou je třeba u státních dluhopisů splatit. O jiných možnostech, jako je prodloužení splatnosti dluhopisů anebo snížení platby kuponů, už se ale veřejně hovoří. Přitom i tato možnost byla dlouho v Řecku tabuizována. 

Řecký premiér Jorgos Papandreu trvá na tom, že restrukturalizace dluhu by měla katastrofální dopady na banky i na penzijní fondy, které mají v portfoliích řecké dluhopisy. V takové situaci by bylo téměř nemožné, aby se Řecko mohlo v dohledné době vrátit na finanční trhy a pokusit se půjčit si tam peníze. Země by tak podle premiéra byla asi mnohem déle závislá na pomoci dárců.