Elektřinu do ulic českých měst přivedl Křižík

Praha - Jedním ze symbolů průmyslové revoluce a především elektrifikace českých zemí je průmyslník a vynálezce František Křižík. S jeho jménem jsou spojeny nejen mnohé objevy, ale i první elektrárny, tramvaje či elektrifikovaná železniční trať. Když Křižík 22. ledna 1941 zemřel, byl jednou z nejpopulárnějších osobností české společnosti a jeho pohřeb na vyšehradském Slavíně vyzněl jako tichá manifestace proti tehdejší německé okupaci. Křižík přitom neměl pro budoucí dráhu průkopníka elektrifikace příliš dobré podmínky. Narodil se 8. července 1847 v Plánici na Klatovsku v rodině ševce a jako student si nemohl dovolit zaplatit ani poplatek za maturitní zkoušku.

Na pražskou techniku nadaného Křižíka naštěstí vzali jako mimořádného studenta i bez maturity. Studium stihl za pouhé dva a půl roku a začal pracovat u železnice. Již zde se projevil také jako vynálezce - vymyslel elektrické ovládání návěstidel, blokovací zařízení pro bezpečný odstup vlaků či automatickou výhybku. 

Do historie techniky se poprvé výrazně zapsal vylepšením obloukové lampy, s jejímž principem se seznámil na pařížské světové výstavě v roce 1878. Životnost lampy tehdy zkracovalo nerovnoměrné spalování uhlíků. Křižík přišel na automatické magnetické seřizování uhlíkových elektrod, které si nechal patentovat. Na další světové výstavě v roce 1881 za něj obdržel zlatou medaili, jedinou pro Rakousko-Uhersko. Jeho lampy zvané plzeňské putovaly do mnoha zemí celého světa. 

Triumf obloukovek však netrval dlouho, během dvou desetiletí je vytlačily praktičtější Edisonovy žárovky. Přesto si z prodeje patentu mohl Křižík v Plzni založit vlastní elektrotechnickou dílnu. V roce 1884 přesídlil do Karlína u Prahy a jeho továrnička se ze sedmi zaměstnanců rozrostla na několik stovek pracovníků. 

Pražany Křižík oslnil na Všeobecné výstavě v roce 1891 - nejenže vybudoval elektrické osvětlení výstavy, ale zkonstruoval i světelnou fontánu prozářenou obloukovkami s barevnými filtry. Především ale u příležitosti výstavy vypravil první pražskou tramvaj. Jezdila po téměř 800 metrů dlouhém úseku z Letné do Královské obory. Sloužila hlavně letním návštěvníkům obory, proto nebyla příliš využívána, a v roce 1900 tu Křižík provoz zastavil. Ještě do konce století ale vyjela Křižíkova tramvaj do Libně a Vysočan (1896) a Královských Vinohrad (1897). 

Křižík také vybavil svým zařízením na 130 městských elektráren (první v roce 1889 na Žižkově) a elektrifikoval řadu měst a obcí. Prvního zkušebního veřejného elektrického osvětlení se dočkala pražská Hybernská ulice u příležitosti návštěvy korunního prince Rudolfa v červnu 1881 - císařská návštěva ovšem slavnostní osvětlení odmítla. Jen dva týdny v únoru 1883 osvětlovaly obloukovky i Staroměstské náměstí. První městské veřejné elektrické osvětlení tak rozzářilo jihočeská města Jindřichův Hradec a Písek (1887).

Vydáno pod